Podzimní ráno od Marguerity

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * „Crrrrrrr!!!!“ Budík. Ne a ne, ještě je noc. Otevřu jedno oko, vidím tmu. Pomalu zavřu to první, abych náhodou neudělala moc prudký pohyb hned po probuzení. Otevřu druhé oko. Tma. Takže nemůže být ráno! Ráno znamená stoupání sluníčka na oblohu. Teď je tam ještě měsíc! Pokojně opět usnu. Probudí mě světlo. Ráno, je ráno? Kouknu na hodiny. Devět. Já zaspala! Vylítnu, oblíknu a běžím do práce. Podzim a zima bývá vždycky tragický pro udržení práce. Cestou z práce hltám pohledem zbarvení listí. Krása, jednoduše nádhera. Jen to vstávání. Ještě štěstí, že mám tolik let na trénování přijít včas do práce. Vydáno v původním znění bez...

Autor : dne 11/28/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Cizinec

Osmnáctý díl sepsaný na téma První kontakt. * Druhý den seděli v kobce o hladu. Salix stále přehlížela Vypravěče a bavila se pouze s chlapcem. Vypravěč pozoroval dveře a přemýšlel. Měli jedinou možnost úniku. Museli by však přemoci stráže. Jenže k tomu by potřebovali, aby někdo přišel. Uprostřed noci zaslechl opatrné našlapování. Poté se s tichým cvaknutím otevřel zámek. Dovnitř vstoupil neznámý muž. „Alois, jméno mé. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu nápomocen při útěku,“ pronesl tichým, přesto veselým hlasem. „Kdo jste?“ zeptal se překvapeně Vypravěč a zadíval se na československý válečný kříž na jeho hrudi. „Někdo, kdo se nebojí postavit do čela odboje,“ odpověděl Alois. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/28/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní ráno od Jarrqa

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Zvoní budík. Líně ho zaklapneš a pomalinku otevíráš oči, aby tě snad neoslepily sluneční paprsky. Během chvilky ale vidíš, že tě žádné slunce oslepit nemůže. Venku je totiž zataženo a všude se jen valí ledové mraky. Vstaneš a zachumlaný do županu přejdeš k oknu. Vypadá to na pěkný vichr. Stromy jsou skoro úplně holé a opadané barevné listí se zběsile točí po ulici. Ocelové nebe začíná propouštět první chladné dešťové kapky. Jdeš do kuchyně a uvaříš si horký čaj. Zelený čaj tě vždycky dokáže postavit na nohy. Dneska to ale nefunguje. „Nikam nejdu,“ zabručíš, usrkneš čaj a vlezeš do postele. Vydáno v původním znění bez...

Autor : dne 11/27/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní vrbové lístky IV.

V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Mlhavé ráno s teplým kakaem v ruce dívám se z okna – Sally-Ann Olson Ranní třpyt květů na každém stonku mrtvém. Smrti mráz sluší. – Beteramis Athenodoros Ráno je chladné list větrem poletuje vyplní se sny. – Cesmína Hardy Červená, žlutá Časté barvy podzimu Krásně barevné – Lee Baker Kouzelné ráno obarvilo každý strom. Jest dokonáno… – Beteramis Athenodoros Vařím polévku dýně kuchyní...

Autor : dne 11/27/2018 | Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Sklepení

Sedmnáctý díl sepsaný na téma Mozkobouření. * Měl jich už dost a tak je nechal odvést do sklepení. Zavřeli je společně k mučenému vězni. Jednu ruku měl bez dlaně. Na druhé zůstal pahýl palce. V obou již dávno byla sněť. Vypravěč si jej však nevšímal. Pozoroval Salix, která k němu byla otočená zády a choulila se v náručí chlapce. Věděl, že by měl přemýšlet nad tím, jak se dostat pryč, ale myslí mu bouřila jediná myšlenka. Jak si opět získám její důvěru? „Kdo je ten chudák?“ zeptal se přiškrceným hlasem chlapec. „Býval biskupem. Všechno bohatství procházelo jeho rukama. Teď už v rukou nemá žádnou moc,“ odpověděl Vypravěč. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/27/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní ráno od Floreleil

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Ach jo, zase zvoní budík a venku ještě tma. S nechutí se štrachám z postele. Je pondělí a musím do práce. Konečně se rozednívá. Za okny už bývá ráno ticho, ani ten kosák nezazpívá. Maximálně pípne vrabec v korýtku pod střechou. Čekám na autobus, když slunce na východě vystrkuje první nesmělé paprsky. Z okénka pozoruju hustou mlhu, jak se válí v údolíčkách blízko vody. Vše je matně šedozelené. Sluneční svit postupně rozjasňuje podzimně zbarvené stromy. Červená i žlutá vylepšují náladu. Na listech se třpytí kapky rosy. Začínám mít chuť se smát. Nakonec, on z toho pošmurného rána bude krásný den! Vydáno v původním znění bez...

Autor : dne 11/26/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní vrbové lístky III.

V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Voda se valí tenisky se promočí svět obejme chlad. – Cesmína Hardy Mlha svět halí otevírá náruč svou vše lehce schová – Indris Elwinor Studí mě nohy ponožky tlusté hledám teplotu zvedám – Marguerita Laux Doteky větru, padajících lístků bál. Pocta životu. – Beteramis Athenodoros Listí už padá Stromy klaní se větru Za okny mlha – Aya Watanabe Nasbírám listy barvy radost dělají začíná pršet....

Autor : dne 11/26/2018 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů