Útěk

Dvacátý díl sepsaný na téma Plán B. * Vypravěč z toho neměl dobrý pocit, ale hodlal využít příležitosti, která se mu naskytla. Donutil chlapce a Salix vstát. Podíval se na biskupa ležícího bezmocně na zemi. Jindy by mu pomohl, ale teď byla každá vteřina drahá a on by je jen zdržoval. Musel ho nechat na pospas osudu. Salix se na něj vyčítavě podívala, ale neřekla jediného slova. „Pojďte za mnou,“ zašeptal Alois, ale Vypravěč jej zarazil. „Nejdřív musíme najít kroniku, kterou můj bratr ukradl. Bez ní nemůžeme odejít!“ pronesl naléhavě. „Toliko k plánu nepozorovaně utéct. Dobrá, nový plán. Sebrat kroniku a nenechat se zabít,“ pronesl Alois vážným hlasem. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/30/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Netvor a princezna – část čtvrtá: Sebastian 2/2

V Vydali jsme se urychleně na cestu. Měl jsem trochu strach, aby nás nedostihli. Byl jsem rád, že se Linette neptala, kam máme namířeno, protože jsem o tom sám neměl ani tušení. Vlastně, nejen, že se neptala. Mlčela úplně, a já tak měl čas přemýšlet. Je to pravda. Kam ji vezmu? Kam s ní půjdu? Budeme se vláčet lesy tak dlouho, dokud si neřekne, že už se jí chce zpátky domů? To byla trochu hloupá představa. Mohl bych jí vzít tam. Kdybych tam trochu poklidil… Pořád je to tam docela obyvatelné. Bude to dobré útočiště. Nikdo tam nechodí. Aspoň myslím. Co by tam kdo hledal? Ani královské stráže nenapadne, že zrovna tam by se skrývala uprchlá princezna. Budeme tam v bezpečí do té doby, než se bude chtít vrátit. A když si dám pozor na jazyk, ani se nedozví, že to...

Autor : dne 11/29/2018 | Netvor a princezna | 0 komentářů

Nezávazný dar

Devatenáctý díl sepsaný na téma Věno. * Vypravěč se postavil. Nespouštěl z Aloise pohled. Netušil, zda jim hodlá pomoci, nebo jde jen o bratrovu léčku. „Je mi jasné, že mi nedůvěřujete. Ale nemáte jinou možnost, než to zkusit,“ pronesl vážným tónem Alois. Došel k Salix a chlapci a pomohl jim na nohy. „Proč nám pomáháte?“ zeptala se tiše Salix. „Protože nemám rád bezpráví. A nedokážu odolat, abych nepomohl krásné dívce v nesnázích,“ pousmál se. Salix sklopila zrak. „Co za to budete chtít?“ zeptal se Vypravěč. „Nic. Dávám vám život. Berte to jako dar pro budoucího muže téhle krasavice,“ pronesl Alois. Tváře Salix se zbarvily do sytě zelené. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/29/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní ráno od Marguerity

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * „Crrrrrrr!!!!“ Budík. Ne a ne, ještě je noc. Otevřu jedno oko, vidím tmu. Pomalu zavřu to první, abych náhodou neudělala moc prudký pohyb hned po probuzení. Otevřu druhé oko. Tma. Takže nemůže být ráno! Ráno znamená stoupání sluníčka na oblohu. Teď je tam ještě měsíc! Pokojně opět usnu. Probudí mě světlo. Ráno, je ráno? Kouknu na hodiny. Devět. Já zaspala! Vylítnu, oblíknu a běžím do práce. Podzim a zima bývá vždycky tragický pro udržení práce. Cestou z práce hltám pohledem zbarvení listí. Krása, jednoduše nádhera. Jen to vstávání. Ještě štěstí, že mám tolik let na trénování přijít včas do práce. Vydáno v původním znění bez...

Autor : dne 11/28/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Cizinec

Osmnáctý díl sepsaný na téma První kontakt. * Druhý den seděli v kobce o hladu. Salix stále přehlížela Vypravěče a bavila se pouze s chlapcem. Vypravěč pozoroval dveře a přemýšlel. Měli jedinou možnost úniku. Museli by však přemoci stráže. Jenže k tomu by potřebovali, aby někdo přišel. Uprostřed noci zaslechl opatrné našlapování. Poté se s tichým cvaknutím otevřel zámek. Dovnitř vstoupil neznámý muž. „Alois, jméno mé. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu nápomocen při útěku,“ pronesl tichým, přesto veselým hlasem. „Kdo jste?“ zeptal se překvapeně Vypravěč a zadíval se na československý válečný kříž na jeho hrudi. „Někdo, kdo se nebojí postavit do čela odboje,“ odpověděl Alois. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/28/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní ráno od Jarrqa

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Zvoní budík. Líně ho zaklapneš a pomalinku otevíráš oči, aby tě snad neoslepily sluneční paprsky. Během chvilky ale vidíš, že tě žádné slunce oslepit nemůže. Venku je totiž zataženo a všude se jen valí ledové mraky. Vstaneš a zachumlaný do županu přejdeš k oknu. Vypadá to na pěkný vichr. Stromy jsou skoro úplně holé a opadané barevné listí se zběsile točí po ulici. Ocelové nebe začíná propouštět první chladné dešťové kapky. Jdeš do kuchyně a uvaříš si horký čaj. Zelený čaj tě vždycky dokáže postavit na nohy. Dneska to ale nefunguje. „Nikam nejdu,“ zabručíš, usrkneš čaj a vlezeš do postele. Vydáno v původním znění bez...

Autor : dne 11/27/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Podzimní vrbové lístky IV.

V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Mlhavé ráno s teplým kakaem v ruce dívám se z okna – Sally-Ann Olson Ranní třpyt květů na každém stonku mrtvém. Smrti mráz sluší. – Beteramis Athenodoros Ráno je chladné list větrem poletuje vyplní se sny. – Cesmína Hardy Červená, žlutá Časté barvy podzimu Krásně barevné – Lee Baker Kouzelné ráno obarvilo každý strom. Jest dokonáno… – Beteramis Athenodoros Vařím polévku dýně kuchyní...

Autor : dne 11/27/2018 | Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů