Šestnácté okénko: Sněhové vločky
Dnešním okénkem adventního kalendáře se opět dostaneme do jiného světa, do země Aldormy. Autorkou tohoto příběhu není nikdo jiný, než zakladatelka čítárny Sub Salix, Eillen McFir Elat. Užijte si dnešní čtení! * Adamar Brangan se pozvolna procházel konventem. Ačkoliv se blížil konec roku, měl již veškeré povinnosti vyřešeny. Veškeré smlouvy byly podepsány a založeny. Daně odvedeny do královské pokladny. Objednávky inkoustů a brků odeslány. Jindy by Adamara takový výsledek potěšil. Ale na konci roku jej přepadala pravidelná trudomyslnost. V klášteře pobýval již pátým rokem a strohost, která pro něj v prvním roce byla odpudivá, mu najednou připadala vlastní. Přesto to byl právě konec roku, kdy se mu stýskalo po bývalém vévodském životě. Netoužil po bohatství a stolu...
* Město moře a železa se loučí *
Po celý měsíc jste četli příběh tajemného města, aniž by byla na začátku zmíněna jeho totožnost. Teď už všichni víme, že jde o město Rokycany. Někteří z Vás si všimli nápověd, důmyslně schovaných téměř v každém drabble. Níže najdete seznam všech nápověd a zajímavostí, které byly v příběhu skryty. Nápovědy a zmínky o zajímavostech v pořadí, v jakém se objevily v příběhu: 1) Tajemná kulička + mrtvý tvor (dále Tvoreček) – tzv. Rokycanské kuličky, ve kterých je zkamenělina trilobita – v okolí Rokycan bylo velké naleziště. Taktéž první nápověda z názvu celého příběhu, tedy „moře“. 2) Vrba (vrbová dívka) – název města Rokycany je odvozen od nízkých vrb, kterým se říkalo rokytí. 3) Robertsonův pluk – pluk dorazil do Rokycan na konci druhé světové války. Zde se později...
Patnácté okénko: Vánoce na hradě
Venku duje vítr a sníh se z nebe sype o sto šest. Čítárna Pod vrbou otvírá další adventní okénko, v němž se tentokrát skrývají verše z pera NaSaŠí Jackson. Jak vypadá vánoční čas u nás v hradních zdech? Nakoukněte… * Za okny napadá první sníh, chodbou se rozléhá studentský smích. Utíkej z učebny, knihy vem – za sněhem, cukrovím. Za stromem! Větve má zdobené, honosně stojí, zakrátko koleje sjednotí, spojí. Skřítci naň barevné ozdoby věší, všichni se na dárky pod stromem těší. Snad každý tam uzře, co moc by si přál, ať jsou to šachy, koště na famfrpál, ať to jsou knihy, či zásoba kořalek, na každého čeká tam úžasný dárek. Hradem se line muzika libá, koledy na chodbách Protiva zpívá, leč ho to nebaví, přešel ho smích – zaklel ho vánočně náš Tlustý mnich! Nikdo...
Probuzení
Třicátý pátý a zároveň poslední díl příběhu, sepsaný na téma Poslední klapka. * Byl předposlední dubnový den roku 2017. Procházela Rokycany a nepoznávala město, ve kterém vyrůstala. Dřív jí připadalo plné života. A teď? Netušila. Došla až k řece. Zastavila se u sochy svatého Jana Nepomuckého. Její pohled však přitahovala vzrostlá vrba. Doběhla k ní. „Vrbo, vrbičko, probuď se. Vím, že v tobě spí vrbová dívka,“ pronesla tiše a pohladila kmen. Ve svých jednatřiceti letech byla stále snílkem. Po chvíli zpoza kmene vykoukla zelená dívka s vrbovými proutky místo vlasů. S nesmělým úsměvem zamávala. Ona ji však nespatřila. Zbývala jen jediná klapka na jejích očích. Nespadla. Neviděla ji. Salix však stačilo, že věřila. Redakční úpravy provedla Helenia...
Čtrnácté okénko: Dopis
Prosinec, čas Adventu a Vánoc je úžasná příležitost vidět se s blízkými, nebo jim dát jinak vědět, že jsme si na ně vzpomněli, také čas propojení mezi světy a sdílení kouzelné atmosféry. Pod vrbu se do dnešního adventního okénka zatoulal dopis psaný právě v tomto duchu, kdy kouzelník píše svému mudlovskému příteli. Dílko od Nicholase McElena v nás zanechá trochu toho vánočního kouzla… * 14. prosince 2018, Skotsko Zdarec, Nialle! Díky za dopis z konce září. Je fakt fajn vidět, jak Ti to v dalším ročníku jde. Matemantika vypadá děsně, ale jak Tě znám, vždycky jsi hledal za vším něco víc a prostě jsi o tom přemýšlel. Hodně mě překvapovalo, jaký jsi měl odhad na lidi. Takže mně trochu nejde do hlavy, že zrovna v tomto docela plaveš. Na naší škole pořád říkají,...
Vstříc plamenům
Třicátý čtvrtý díl sepsaný na téma Eso v rukávu. * Vypravěč se rozběhl vstříc plamenům. Nedbaje na žár a létající jiskry, postupoval hlouběji do srdce města. Musel se dostat k hradu. Znal svého bratra velmi dobře. Jen jeden z nich v případě krize utíkal. A jeho bratr to nikdy nebyl. Byl si moc dobře vědom hněvu, jaký město k jeho bratrovi cítilo. Ale byl to on, kdo měl trumf. Stále měl kroniku a stačilo ji jen vhodit do plamenů a bylo by po všem. Město vycítilo, co má jeho ochránce v plánu. Zaleklo se. Vypravěč postupoval stále vpřed. Šel si pro svého bratra. Plameny ustupovaly jeho hněvu. Město se vzdávalo. Redakční úpravy provedla Helenia...
Třinácté okénko: (Ne)splněné vánoční přání
Ve čtvrtečním adventní zastavení Vám vrba předkládá příběh, jemuž bývá v čase vánočním častým němým svědkem. Drabble pro Vás sepsala Siny de Sorrow… * Netrpělivě přešlapovala skrytá ve stínu vrby. Kde je? Ztratil se dopis cestou? Opozdila se moje sova? Už dávno tu měl být! Nakonec se zoufale opřela o zasněžený kmen. Slzy jí zaplavily oči. Nemá mě rád… Tak je to! Se zoufalstvím zahodila malou krabičku a rozběhla se pryč. O chvíli později k vrbě dobíhá mladý muž a udýchaně se rozhlíží. Najednou ho cosi zaujme u kořenů vrby. Zabalený dárek. Tak přece ten dopis nebyl omyl. Nebo sen. Miluje mě! V srdci ucítil nával radosti. Ať už je kdekoliv, najdu ji! A s tou nadějí se chlapec vydal zasněženou závějí k hradu. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
