Adélka
Děti rády povídají neuvěřitelné báchorky. Dospělí je většinou odbydou mávnutím ruky. Koho by taky napadlo věřit malé holčičce, že se na ni její panenky zlobí? * „Adélka se na mě zlobí,“ řekla mi jednou. Přeskakovala pohledem ze mě na domeček pro panenky, se kterým si zrovna hrála.„Nezlobí se. Hračky se nemůžou zlobit.“„Ale můžou. Zlobí se na mě, když si s nimi dlouho nehraju. Nebo když jim ublížím.“„To si jenom hraješ na to, že se zlobí.“ Občas tvrdila, že její panenky něco dělají samy od sebe. Nevěnovala jsem tomu pozornost, vždycky měla velkou fantazii.„Ne, ne. Adélka mi to řekla. A mračila se. A taky říká, že mi ublíží.“„Nemluv hlouposti. Panenky se nemračí. A nemluví.“ Moje dcera byla trochu zvláštní. Zatímco jiné děti si povídaly mezi sebou, ona radši...
Velká Velikonoční Vrbová výzva začíná!
Vítejte, přátelé. S potěšením jsem sledovala, jak jste se přihlašovali do druhého ročníku mé výzvy. Věřím, že opět sepíšete úchvatné dílo, na které budete moci být náležitě hrdí. Tak jako loňské léto, i letos jsem pro vás nechala připravit pohodlné posezení. Polštářů a taburetek je tu dostatek. Jen ty, které jsou zelené, prosím ponechte pro účastníky. Loni se jim na nich psalo tak lehce, tak snad i letos poslouží. Brků je dostatek, kalamáře jsou doplněny. A pokud byste zoufali, že vás opustila inspirace, jen chvilku poseďte a napijte se čerstvě připraveného čaje, kterého je zde dostatek. Zastihne-li vás hlad, nazdvihněte jeden z poklopů a nabídněte si z mís máslové sušenky. Ale teď již k mé výzvě. Je mi ctí představit devatenáct odvážlivců, kteří se pokusí...
Vodníkovo štěstí
Pohádka sepsaná jako úkol do Literárního semináře kolegyně Rawenclav. * „Maminko, přečti mi pohádku. Nějakou novou, co ještě neznám,“ žadonila holčička cestou do dětského pokojíčku, zatímco ji maminka postrkovala kupředu. Usadila se do křesla a čekala, až se dcerka uvelebí v postýlce. Anežka, tak se ta holčička jmenovala, se jako každý večer zachumlala pod peřinu, až jí z pod ní koukala jenom špička nosu. Maminka se na ni jako vždy usmála, otevřela knihu a začetla se. „Byl jednou jeden koželuh,“ začala. Ještě než stačila pokračovat, vpadla jí čtyřletá holčička do řeči: „A mamí, co je to koželuh?“„To je někdo, kdo pečuje o kůže zvířat, aby se mohly dál použít třeba na boty nebo na kabelky,“ odvětila jí maminka. Děvčátku to asi stačilo,...
Krvavá růže
Hororový příběh sepsaný do předmětu Literární seminář, který vede Anseiola Jasmis Rawenclav. * 3. července 1912 byl ve městě Coldwater, ležícím ve státě Mississippi, poklidný červnový večer. Okolím se rozléhal zpěv posledních ptáčků, kteří ještě nešli spát po celodenním angažmá v orchestru přírody. Větve stromů se pohupovaly v jemném vánku. Lidé spěchali domů z práce za svými rodinami a úzkými uličkami se začínaly ploužit stíny, jak slunce pomalu ale jistě směřovalo svoji pouť k obzoru. Nikdo si v té večerní idyle nevšiml osamocené postavy muže, jenž pomalým, rozvážným krokem přicházel po hlavní silnici dlážděné tmavočervenými dlažebními kameny. Na hlavě pokryté prošedivělými vlasy měl posazený vysoký cylindr a byl oděn do černého fraku. Z ramen až na zem mu...
Magie jarní noci
Spolu s rozkvétajícím jarem otvírá čítárna své šuplíky s magickými poklady. Usedněte pod vrbové proutí na vysychající mez a poslyšte jarní haiku… * Slunce zářivéPomalu, pomaloučkuPadá za obzor– anonym Večerní světloDodává spoustu sílyVšem živočichům– Crystal Iceberg Západy slunceoslňující očizavírají den.– Bibi Anne Listí šumícíPotůček tiše zurčíSlunce zapadá– anonym Slunce zapadá,rozvodněným potokempluje Morana.– Nebelbrach Mechacha Chladný nádech tmyUvádí celou zem v mírVšechno usíná– anonym Vlahá jarní nocPtáčci už nezpívajíK spánku ulehli– anonym Teplý noční dechKvěty stromů se chvělyJeden za druhým– Christina Elizabeth Stark Houkání sovyNa větvi chmurně sedícPutuje nocí– Leila Dusk...
* Velká Velikonoční Vrbová výzva *
Příroda se pozvolna probouzí a navíc se nám blíží Velikonoce. Vrba vzpomínala na Letní sen, který jste společně tvořili pod jejími proutky, a ráda by si toto sdílené psaní zopakovala. Doufá, že se zúčastní co nejvíce studentů, profesorů, zaměstnanců i duchů, a opět společně sepíšete kouzelný příběh. Většina z vás jistě ví, o co jde. Ale opakování je matkou moudrosti, tak hurá na to… UPOZORNĚNÍ! PŘIHLÁSIT SE JE MOŽNÉ POUZE DO ÚTERÝ 7. 4. 2020! Vrba vydá stoslůvku, kterou započne příběh na pokračování. Příběh, který byste měli dopsat právě vy! Co bude vaším úkolem, pokud se rozhodnete zúčastnit? * Dopsat povídku na pokračování. – pokračování bude psáno v komentářích pod úvodní vrbovou stoslůvkou, která bude zveřejněna 8. dubna. V tu...
Magie jarních okamžiků
Spolu s rozkvétajícím jarem otvírá čítárna své šuplíky s magickými poklady. Usedněte pod vrbové proutí na vysychající mez a poslyšte jarní haiku… * Jarný svit slnkazaleje sivé kopceriekou zo snehu.– Ewenlia Lerche Tekoucí potokTiše bubnují kapkyPo cestě dolů– Crystal Iceberg Vŕba sa klonínad rozvodnenou riekou,bozkáva listy.– Ewenlia Lerche Hladina řekyVlní se přes kamenyKapr pod nimi– Crystal Iceberg Vtom vločku striedaslnce na modrom nebi,vstáva snežienka.– Ewenlia Lerche Prázdniny hrajína stříbrné zvonečkyjarní sonety.– Bibi Anne Vznáša sa ticho,šedý oblak na nebiv marcovom daždi.– Ewenlia Lerche Modrá oblakaZjevují se častějiUsmívají se– Crystal Iceberg Studená rosasteká po stonke trávy,pomaly, kvap...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
