Živlová bouře – devátá část
Devátá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. Pro dobrotu… * Počasí se v poslední době zhoršovalo. Dorovu chatku bičoval prudký déšť a ven by patrně nikdo ani psa nevyhnal. Podzimní plískanice se daly očekávat, přesto se zdálo, že starý mág v počasí pozoruje něco víc. Dokázal celé hodiny sedět u okna a pozorovat, jak jedna kapka za druhou bubnují do okenní tabule. Kap, kap, kap. Artis měl o mága občas obavy, protože jeho chování připomínalo nějaký záchvat, Miriam však pokaždé jen mávla rukou a pronesla něco v tom smyslu, že tohle je u starých dědků normální. Někdy taková slova probudila Dora z úvah, jindy do nich zabředl natolik hluboko, že nevnímal vůbec nic a nikoho. Navíc od té doby, co se s Miriam vrátili, se k němu starý muž...
Medvěd a král
Bylo nebylo, za starých časů, které si dnes nepamatují ani ti nejstarší z nás, jedno království. V něm žil starý král, který měl sedm dcer. Většinu z nich již dávno provdal za panovníky sousedních zemí, jen ta nejmladší, a jemu nejmilejší, ne a ne obléci svatební šat. Žádný z nápadníků se jí nelíbil, žádný jí nebyl dost dobrý. Tenhle byl moc starý, tamten zase moc ošklivý. Starý král se zlobil. Přemlouval, domlouval, vysvětloval a vyhrožoval, ale se svou dcerou ne a ne pohnout. A tak si král lámal hlavu, aniž by tušil, že srdce jeho nejmladší dcery už je dávno někomu zaslíbené. Nedaleko království žil na pokraji lesa mladý lovec. Říkalo se o něm, že je synem loupežníka a čarodějnice. Otce jaktěživo neviděl a matka byla baba prapodivná. Léčila ve...
V barvách rudé stuhy
Slečna Čáryfuková si pro čtenáře připravila další básničku, jejíž zakončení je doopravdy nečekané. -*- V barvách stuh blankytných na větvích stromů se třpytí. Vánice, sníh a dětský smích, občasné vlčí vytí, když sjíždí kopce na saních. To ještě nebylo nic, sotva rozmrzaly stuhy. A mezi dvěma víc, nebyl ani jeden, ani druhý. Jen zázrak tichý v lůně snil kéž by svůj život naplnil. V barvách bílé stuhy, stáhla zima své ostruhy a sotva se to narodilo, všude krásně bílo bylo. Kvetlo v celé ohradě, jak v oslavách na hradě. Pentle bíle po kraji příběh jeho rozhrají. Bylo malé, bylo bílé, kudrnaté, roztomilé. Dva růžky na trkání, čtvero kopyt na běhání a ty uši, oči, nos? Ty ti sluší, jen je nos! Růžolící mašle jabloní smotávaly se v drobné jako...
Čekání
Slečna Simelie využila plné možnosti a v květnu ulovila i bobříka sta chvil. Jak je vidět, i ztížené podmínky, kdy měla možnost vyjádřit se pouze v padesáti slovech, hravě překonala a my ji jménem čítárny gratulujeme. -*- Vánice venku sílila a Melisiny obavy se prohlubovali, protože Ralf se ještě nevrátil domů. Několik minut se dívala skrze okno v domnění, že ho zahlédne, nic však neviděla. Dveře se najednou hlasitě otevřely a vpustily dovnitř vločky, které následoval Ralf. Melisa nadskočila leknutím, během chvilky však svírala Ralfa v náručí.
Vzpomínky
Dlouhodobý lov bobříků byl zahájen a my vám s radostí představujeme prvního uloveného bobříka, a to bobříka velikých citů. Zároveň slečně Simelii Mallorny gratulujeme k prvnímu ulovenému bobříkovi. -*- Milostné dopisy plné vzpomínek na šťastnější chvíle. -*- Má krásná Elizabeth, dnes jsem si vzpomněl na okamžik, kdy jsem tě poprvé viděl. Procházela jsi právě po ulici a slunce prosvětlovalo tvé světlé vlasy do barvy zlata. Měla jsi na sobě letní šaty, které se ve vánku mírně nadnášely a tvoje nohy vypadaly, jako by byla nekonečné. Bez dechu jsem sledoval, jak se blížíš ke mně a když jsi na malý okamžik na mne spočinula pohledem, věděl jsem, že moje srdce ti bude navždy patřit. V tu chvíli jsem pochopil, že jsem ztracen. Vyhlížel jsem poté z obchodu...
Živlová bouře – osmá část
Osmá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. -*- Na hradišti v Ohněvsi panoval čilý ruch. Všechno muselo být připraveno včas. Desítky poddaných nosili stoly, lavice, ubrusy, nádobí, dekorace a mnoho dalších věcí, bez kterých by se svatba nemohla konat. Zdálo se, že všeobecně panuje veselí a příjemná atmosféra. Každý se těšil na krásnou nevěstu a mocného ženicha. Každý, kromě… “Já si toho osla nevezmu!” Bohatě zdobená váza se roztříštila o zeď a střepy se rozlétly po místnosti. “Ale no tak, slečno! Buďte rozumná!” domlouval mladé Miriam její komorník. “Otec pro vás chce to nejlepší.” “Kdyby pro mě chtěl to nejlepší, nebude mě nutit do svatby s takovým buranem!” “Z čeho mladá slečna vyvozuje, že pan Ctimil je buran?” “Chodí jako vypasené...
* Úplňkové čtení 05/21 *
Vážení čtenáři, vítejte u úplňkového čtení, ve kterém se podíváme se na to, co se za poslední měsíc událo nového v čítárně. Co se v čítárně událo: Jako první nejvýraznější změnou bylo sepsání zaměstnanecké smlouvy se skřítkem Salixem. Skřítek by se měl pravidelně objevovat ve Velké síni a informovat, kdykoliv se v čítárně objeví něco nového. Dále došlo k vyhlášení dlouhodobého lovu literárních bobříků. Aby tato akce nezapadla, bylo jí věnováno místo v hlavním menu. V blízké budoucnosti bude pod informace o lovu doplněn i seznam úspěšných lovců. Též došlo k drobným úpravám rubrik (převážně lehká oprava názvu) a následné aktualizaci informativní stránky Průvodce po Sub Salix. Stává se vám, že máte problém po dočtení příběhu vrátit se do reality? Již nemusíte běhat...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
