* Úplňkové čtení 04/21 *
Vážení čtenáři, vítejte u úplňkového čtení, ve kterém se podíváme se na to, co nás v čítárně v blízké době bude čekat. -*- Nejprve si připomeňme dva nádherné spletené příběhy, které na Velikonce pro Vrbu sepsali slečny Princess Star a Mira Jay Michaels. Jejich příběhy si můžete přečíst ZDE. Velikonoční spletené příběhy se Vrbě natolik zalíbily, že si je jistě zopakujeme. Kdo ví, třeba se z nich stane tradice na každé Velikonoce… Současně jménem čítárny děkujeme panu Ludovicovi Astierovi za vytvoření krásného náhledového obrázku. Když už je řeč o náhledovém obrázku. I příběhy Z křídel můr dostaly svůj nový náhledový obrázek a postupně dojde k jeho doplnění do všech vydaných příběhů. Prozatím se tímto obrázkem chlubí příběhy na první straně. Začali vám...
Živlová bouře – část pátá
Pátá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. Trnitá cesta Cazima se krátce po létě začínala halit do barevných odstínů, akorát řezavý vítr neustále zalézal pod oblečení a studil na kůži. Dlouhá cesta, kterou měl za sebou, se na něm podepsala. Sice už se mu nejhorší rány z posledního střetu s příšerami zahojily, stále však jeho tělo zdobilo několik žluto-fialových modřin a namožených svalů. Venisse ho z nějakého důvodu poslala do Cazimy, jen mu nějak opomněla říct, co nebo koho vlastně hledá. V hloubi duše doufal, že by tam snad mohl narazit na svůj cíl, rozum mu ale velel, že ten to nejspíš nebude. Alespoň, že Marov ležel kousek od hranic regionu. Už se nemohl dočkat, až sleze z koně a uleví ztuhlým končetinám. Zbývalo jen najít vesnici...
Plamínek naděje
Pocit člověka, který přijde o milovaného… ale pořád ho vidí, někde v dáli. Vidí naději. Příběh pro vás sepsala Aileen Hawingtonová -*- Otevřu velké dubové dveře. Slabě zakvílí v pantech. Napnu se jako struna, když uvidím v rohu místnosti nějaký stín. Roztřesenou rukou zašmátrám po zdi, dokud nenahmatám vypínač a místností se nerozlije nažloutlé světlo. Nespouštím přitom oči z onoho stínu. Je to osoba, to vím. Leží zády ke mně a já se klepu stála víc. Opatrně přejdu až k ní a jemně ji za rameno přetočím na záda. Se rty semknutými pevně k sobě a žaludkem stáhnutým nervozitou a děsem se osobě odvážím podívat do tváře. John. Můj John. Ležel tam, jako by spal. Oči zavřené a na rtech vepsaný klidný...
Kvítek osudu
Život na moři je životem těžkým, plným obětí a těžkostí. Kdo by si pak nechtěl přečíst tajemný příběh, který jednoho více než vtáhne do děje? -*- Prkna na lodi se prohýbala pod každým mým krokem a tiše vrzala, do plachet se slaný vítr již mnoho dní neopřel a šedé nebe zvěstovalo bouři. Očima jsem líně přelétl ostatní členy posádky – všichni se věnovali svým povinnostem, přesto se ale všechno dělo pomaleji než obvykle. Loď jako by stála na místě a nechtěla se pohnout z místa, přestože jsme se stále blížili našemu cíli. „Lou, co říká mapa?“ Otočil jsem se na slizkého piráta, který měl v tu chvíli nos zabořený do navlhlých papírů. Musel jsem se hodně snažit, abych se nerozkašlal – ten chlap hrozně páchnul, ale kapitán nařídil nechat ho na...
Kdo ví
Druhý ze spletených příběhů je z pera slečny Miry Jay Michaels. Příběh 1 V domě panovalo zdánlivě neporušitelné ticho, jen sotva slyšitelný šramot se ozýval vždy, když se Kaidin šperhák trefil na správné místo v zámku a ten se s cvaknutím otevřel. Všechno probíhalo podle plánu – kolem stráží jsme se proplížili bez jediného zádrhele a jediné, co teď zbývalo udělat, bylo dostat se k trezoru. Cestu ven jsem neřešil – někde ve sklepě se nacházel vstup do kanálů, pokud se něco pokazí, utečeme tamtudy. Slyšel jsem, jak si Kaida naposledy oddechla, než se dala do odemykání posledního zámku. Jakmile se ozvalo mně již příliš známé cvaknutí, natáhl jsem se po klice, byli jsme velmi blízko. Všechno se zdálo tak perfektní. Nebylo. „Z cesty!“ vykřikla Kaida vyděšeně. Když...
Láska, zrada, mládí a stáří
Spletené příběhy asi autorům zamotaly hlavu a netušili, jak by něco takového měli sepsat. Ale přeci jen se někdo našel a tak pro vás máme první ze spletených příběhů z pera slečny Princess Star. Láska V práci skončila o čtvrt hodiny dřív, takže měla více času na přípravu. Pozval ji do restaurace, kdy byli na svém prvním rande a kde od té doby nebyli. Ptala se sama sebe proč? Snažila se z hlavy vytěsnit myšlenku, zda ji chce požádat o ruku, nechtěla být zklamaná. Moc si totiž svatbu přála. A s ním. Lepšího muže za svůj život nepotkala. Oblékla si své nejlepší šaty a zvolila střídmé líčení. Tak jak to má ráda ona i on. Prohlédla na hodiny a pak do zrcadla. Byla se sebou spokojená. Byla připravena vydat se na cestu. Nastoupila do svého sportovního automobilu...
Živlová bouře – část čtvrtá
Čtvrtá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. Olvin dohodu dodržel a oba se už krátce po východu slunce pohupovali v sedlech koní. Artis zkoumavě, přesto bez nějakého většího smyslu, přejížděl očima po obzoru a musel uznat, že zpěněná voda tříštící se před nimi o ostrá skaliska má něco do sebe. “Támhle to je.” Gunter se ve třmenech postavil a ukázal na tmavý bod v dálce před nimi. “To je sakra daleko. Jak se tam dostaneme?” Artisovy oči pátraly po nějaké očividné cestě, ale bez výsledku. “Vede tam dolů stezka, ale koně budeme muset nechat tady.” “Dobře,” přikývl a mimoděk zvedl zrak k nebi. “Nelíbí se mi to. Blíží se pořádná bouřka.” Mračna v dálce skutečně tmavla. Navíc se zvedal vítr a větve nízkých keříků se začaly postupně ohýbat...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
