Statečnost

Z pera Melisy Pestré -*- Pod statečností si představíme třeba muže běžícího do hořícího domu. Určitou zkušenost se statečností mohou mít ale i naši zvířecí kamarádi. Třeba takový černý jezevčík jménem Peginka. Ona si totiž jednou dovolila i na kance. Potkali jsme ho kdysi na jedné z procházek. Pegi se však nezalekla. Naopak nedbajíc faktu jeho velikosti i mohutnosti na něj začala štěkat. Kanec se tehdy naštval. Neublížil jí ale. Pouze jí za trest pěkně vyválel v blátě s úmyslem ukázat jí, kdo je tam šéf. A co ona na to? Klidně si na silnější dovoluje i dál. Je totiž dost malá. Odvážná však...

Víra

Z pera Ludovica Astiera -*- S každým krokem jsem měl pocit, že už musím vzplanout a proměnit se v popel. V mých ústech bylo sucho a písek. Písek byl všude i na místech, kam by člověk nečekal, že se může dostat. Vzduch byl tak horký, že každý nádech bolel. Přesto jsem se šel s myšlenkou, že někde v tomhle pekle je oáza. Voda, kterou jsem několik dní neviděl a jídlo, které jsem neviděl ještě déle. Ta myšlenka mi, ve vlnách obzoru, dávala sílu pokračovat i v té chvíli, kdy mě mé tělo zradilo a odmítalo se pohnout. I když jsem vydechl naposledy. Někde tam...

Naděje

Z pera Klotyldy Malíkové -*- Přicházela každý den.Nosívala s sebou trochu jídla, jednoduchou lékárničku a ilustrovanou knížku. Pro některé z těch lidí bylo společné čtení a povídání hotovým svátkem.Někdy jí nadávali, často jí slibovali, že se sebou něco udělají. Věřila, že to slibují i sobě. Občas byli úplně mimo, v takové dny nešlo dělat nic.Dávala jim kontakty, zprostředkovávala setkání.Někteří povstali, většina ne.Přicházela mezi ně znovu a znovu.Nosila jídlo, léky, lidskou pozornost a hluboký zájem.Někdy to všechno opláceli nevděkem, sebelítostí, agresí. Někdy sáhli po příliš snadných řešeních, někdy úplně obyčejně selhali.Přesto každý den zase přišla svou pomoc...

Láska

Z pera Katy Riven. -*- ,,To jsem jednou potkal spanilou dívenku Mariu. Potkal jsem ji v lese a potřebovala pomoci s nůší dřeva. Samozřejmě jsem nemohl odmítnout. Byla velmi mlaďounká, a o světě toho moc nevěděla. Zato věděla hodně o lásce. Sama měla v srdci planoucí lásku, avšak nechtěla mi říct, kdo jí tak plete hlavu.Když jsme došli k její chaloupce, procházel kolem jinoch, a na Mariu zvesela mával. Jen slepý by si mohl nevšimnout jejího zrudnutí. Tak tady je ta velká láska. Nakonec jsem ji přemluvil, aby to jinochovi řekla, ale jak to dopadlo již nevím. Musel jsem putovat dál, nebylo času nazbyt.“

Podvod – Má vina

Z pera Indris Elwinor. -*- Nerad na tu událost vzpomínám. Nikdy si neodpustím, co se stalo. Velmi jsem o tu cestu stál. Ten projekt byl téměř jako mé dítě. Společně jsme ho s kolegou vypiplali doslova od píky. A najednou nám řeknou, že do Francie může jet jen jeden. Hrozně jsem se bál, že mě nevyberou. A tak jsem to udělal. Nenápadně jsem vypustil lež, že kolega uvažuje o emigraci. Ta zpráva se rozšířila jako požár a kolega byl znemožněn. Do Francie jsem odjel já. Tam mě také po dvou dnech dostihla zpráva, že se kolega zastřelil. A já mám navždy na rukou jeho krev.

Statečnost

Z pera Enselis Ismenia -*- Ještě chvíli stála na kraji propasti, pak ale zavřela oči, svěsila ramena a otočila se ke kráteru zády. Pomalým krokem odcházela a kolena se jí třásla. Nedokáže to. Myslela si, jak je statečná a zvládne se vším skoncovat se ctí, ale ukázalo se, že je zbabělec. Tak jak to slyšela už mockrát. Sedla si na kámen u cesty a dala se do pláče. Najednou ucítila na rameni něčí ruku. Stál tam a usmíval se. Podivný stařík, který jí byl povědomý, ale zároveň věděla, že ho vidí prvně v životě. „Má drahá, to, co jsi nyní udělala, je ta nejstatečnější věc.“

Pomluva

Z pera Eame Vórimar. -*- Pomluva je velice ošklivá a nepříjemná věc. Mnohdy může člověku zkomplikovat život. Někdy vznikají přikrášlením pravdy, ale někdy i zákeřností nepřejících lidí. Znala jsem dívku, která se k nám s rodinou přestěhovala právě z důvodu pomluv a šikany ve škole. Doufala v lepší začátek. Bohužel i děti a lidé v naší vesnici nebyli k novým obyvatelům schovívavější. Spolužáci se posmívali, že je z chudé rodiny, že mezi nimi nemá co dělat a měli by raději zmizet. Vydrželi zde pouze pár měsíců a raději opravdu zmizeli. Vše vzniklo jen hnusnou pomluvou falešné chudoby, protože neměli zapotřebí kupovat si drahé značkové...