Podvod
Z pera Eame Vórimar. -*- Jednou jsem přišla na tržnici, kde se hádala stařena s obchodníkem, že ji prodal něco jiného, než co sliboval. Obchodník se samozřejmě bránil, že nic takového neprovedl a jen vykřikoval, že už je stará a neví, co chtěla. Přišla jsem k ní a zeptala se, o co se jedná a zda nepotřebuje pomoct. Ukázala mi v malém květináčku kytku. Byla to obyčejná pampeliška. Alespoň tak vypadala, ale měla modrou barvu. Stařenka se svěřila, že měla být rostlinka kouzelná a měla léčit, ale místo léčení ji pouze obarvila jazyk. Bylo jasné, že obchodník je podvodník a obarvenou pampelišku prodával důvěřivým...
Trpělivost
Z pera Doe van Bos. -*- Kytku říkáš, hostinský? Co třeba takový břečťan? Uznávám, ten ledaskomu nepřijde na mysl jako první. Ale mně už kolikrát pomohl. Ne, ne jeho listy nebo tak něco. Jeho duše, jde-li to tak nazvat. Asi jako každý občas ztratím trpělivost. Začnu se vztekat a práce stojí. A v tu chvíli se zastavím, nadechnu a vzpomenu si na břečťan. Práce mu taky nejde rychle, ale nikdy se nevzdává. Cokoliv se mu postaví do cesty, to rozdrtí. Nebo alespoň přeleze. Sucho ani déšť, sekera ani rýč, nic ho nezničí. Prostě si trpělivě roste. A když to zvládne nějaká kytka, zvládnu to...
Štědrost
Z pera anonymního autora. -*- Normální den v práci, navázat květiny, barevné, nádherně, vonící, svět dělající o něco hezčí, s úsměvem na tváři poslouchat úlisné řeči zákazníků. V podvečer však všimla jsem si dívky, byla docela malá, vlastně ještě dítě. Bylo očividné, že na něco čeká. Po chvíli prošla skupinka dětí pravděpodobně ve stejném věku a doslechly se ke mě jen urážky a posměšný smích. Dívka si sedla na schody vedlejšího domu a začala brečet. Zkrátka ten, kdo měl přijít nepřišel. Ale co já s tím, můžu něco vůbec udělat? Vzala jsem květiny, navázala barevnou veselou kytici a beze slov jí ji vtiskla do...
Obžerství – Královské obžerství
Z pera Andromedy Mithrim. -*- Kdysi žil lakomý a nenažraný král Otylák. Lidé v jeho zemi umírali hlady, avšak velectěný a veleotylý panovník by si neodrhl od úst ani jediné sousto krmě. Hladný lid mu musel každý týden odevzdávat veškeré plodiny, které sklidil a dobytek který porazil. Co králův lid zhubl, král na váze přibral. Na každého lotra se však vaří v pekle voda, a tak není překvapením, že i král Otylák za svou lakotu a obžerství zaplatil. Jednoho dne ho totiž zlákaly tmavé bobule rulíku a on ve své hamižnosti spořádal rovnou celý keř. Tak byl otylému králi konec a lid měl jídla...
Naděje – Naděje je vždy
Z pera Cesmíny Hardy. -*- Jana litovala, že vůbec vylezla z postele. Nejdřív jí ujel autobus, takže přišla pozdě do práce a šéf jí vynadal. V práci zůstala dlouho přesčas, domů dorazila až ráno. Tam zjistila, že jí soused vytopil byt, takže je všechno na vyhození a opravy spolknou spoustu peněz. Cítila bezmoc a beznaděj. Pustí se do úklidu, ale nejdřív se chtěla nadýchat čerstvého vzduchu. Sedla si na kraji parku a rozbrečela se. „Slečno, ať už se vám stalo cokoliv, naděje je vždy,“ řekl květinář a vtiskl Janě do ruky růži. Dívala se na květinu. Najednou se už nic nezdálo tak černé, cítila...
Závist
Z pera Beteramis Athenodoros. -*- Annu a Archibaldu spojovaly dvě věci. První byl společný plot vedoucí mezi jejich zahradami. Druhou láska k růžím. Obě se předháněly, která vypěstuje krásnější květ. Používaly vlastní kouzla, vlastní zálivky, ochočené víly, které květům zpívaly. Jednou se Anně podařilo vypěstovat nevídané: růži, ze které se sypal zlatý pel. Archibalda málem pukla závistí. Celý den za plůtkem špehovala, v noci plot přelezla s nožem v ruce, aby růži zničila. Anna nebyla hloupá, ustlala si na zahradě a jakmile zahlédla stín, seslala kouzlo. Archibalda padla k zemi. Nůž se jí zaryl do prsou, krev plná závisti potřísnila růži, zničila krásu, zničila...
Trpělivost
Z pera Cinexe Stara. -*- Byl jeden kluk, který celý život doufal v úspěch. Chtěl být malíř, a tak dělal vše proto aby ho umění mohla živit. Učil se jednotné tahy, i precizní stínování. Dával tomu vše a na obzoru žádný úspěch. V dospělejším věku ho to stále neživilo a on mimo to, co ho baví, musel dělat i náročnou ruční práci v mudlovské fabrice. Říkal si, že všem dnům je konec a na umění se může vykašlat. Jednoho dne si ale jedné kresby všiml uznávaný umělec a dal kresbu do dražby. Díky tomu se z něj stal také uznávaný umělec. Stačilo tedy jediné, trpělivost.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
