Trpělivost – Pět po dvanácté
Z pera anonymního autora. -*- „Dáte si ještě něco?“„Děkuji, já raději půjdu…“Servírka se soucitně pousmála a odešla. Andrea dopila zbytek úplně vystydlé kávy, a asi po sté pohlédla na mobil.Renata tu dávno měla být. Domlouvaly se přece, že se potkají ve čtyři. Na displeji svítilo 17:27, ale Renata pořád nikde. Volala jí, jenže jí to nezvedla. Nedochvilností byla Renata proslulá, avšak tohle bylo moc i na ni…Snad se jí něco nestalo?Andrea se neklidně zavrtěla v křesle. Počká do půl, a pak by možná měla zkusit…Náhle uslyšela prudké kroky.„No ahoj, prosím tě, tomu nebudeš věřit, já jsem vyrazila...
Obžerství
Z pera Simelie Mallorny. -*- Ellis seděl u stolu a mastnými prsty držel v jedné ruce kuřecí stehno a v druhé klobásu. Stůl byl bohatě prostřen a Ellis nikomu nedovolil, aby se jeho jídla někdo dotknul.Jeho zvykem bylo sednout ke stolu a jíst až do té chvíle, kdy mu dech stačil. A i poté s chutí pokukoval po zbytcích na stole, které nikdo nesměl odnést, kdyby náhodou mu slehlo.Jako malé hladovějící dítě si o takových dobrotách mohl nechat jen zdát, jako dospělí se rozhodl, že si je bude užívat. Jenže netušil, že díky jeho přejídání mu Zubatá odměřuje poslední zrníčka času na...
Pomluva
Z pera anonymního autora. -*- Plný nadšení jsem uzavřel branku a vydal jsem se do ulic městečka. Slunce již zářilo na čistém nebi a tento den se zdál býti perfektním. Slušně jsem pozdravil souseda, ale ten odvrátil zrak a něco si sám pro sebe zamumlal. Zvláštní. Dále jsem to nijak nepitval a pokračoval jsem ve své cestě. Každý člověk, který kolem mě prošel udělal téměř ta stejná gesta. Nakrčil obočí, otočil se k osobě po jeho pravici či levici, neslyšně něco zašeptal a náhle oba odcházeli pryč. Celé to vypadalo jako jakési spiknutí. Později jsem ale zjistil, že o mně byla roznesena dosti nehezká...
Víra
Z pera Saiph Lacaille. -*- Věř a víra tvá tě zachrání! Věř, běž a dokážeš. Stačí věřit, vše se spraví.Tím se lidé utěšují, když potřebují naději. Na tom nic není. Anežka, má známá z pobřeží, byla důkazem – kdykoliv se stalo něco zlého, přišla velká voda, nezdařil se lov, pomodlila se za zlepšení; pak šla pomáhat, s čím bylo třeba.Její sestra Eliška vdaná do hor měla k životu jiný přístup – možná proto už mezi živé nepatřila. Když přišel první sníh, sedla si ke krbu a věřila v brzké tání. Neměla zásoby, nepočítala s mrazy.Její tělo nalezli až na jaře, když slunce začalo...
Pomluva
Z pera anonymního autora. -*- ,,Co to všichni o tobě říkají?“ zeptal se nesměle chlapec jeho kamarádky. Dívka vedle něj se zhluboka nadechla. ,,Tak je to různé…,“ nervózně se zasmála a zastrčila si pramen neposlušných vlasů za ucho. ,,Víš, vždy když někdo něco potřeboval, tak jsem jim pomáhala a byla pro ně i „kamarádka“, ale postupem času jsem zjistila, že vždy když jsem odešla, tak zaznělo moje jméno ve smyslu „Ta není normální“ nebo „Je hrozně otravná“ či podobně, a tak jsem si uvědomila, že pomluva tě nemine, ať už děláš cokoliv dobrého pro ostatní,“ povzdechne si smutně dívka a uplakaně se zahledí na...
Víra
Z pera Rose Daninatali. -*- „Pane Bože dej mi sílu a nadále stůj při mě. Neopouštěj mé zlomené tělo.“ Dívka si setře pot z čela a zahledí se k obloze. „Vybrala jsem si nelehký úkol, ale k očištění duše je třeba očistit i své tělo.“ Vzpomene si na ne úplně dávnou minulost, kdy prohrávala svůj boj se závislostmi. Její duše byla černá a víra dávno ztracená. Brodila se žumpou a padala hlouběji než na úplné dno. Až setkání s blízkou smrtí ji donutilo přehodnotit svůj život. „A tak jsem tady. Mluvím s tebou a věřím. Věřím. Moje víra je zase silná a zase budu...
Lstivost
Z pera Princess Star. -*- Betty měla takovou radost, že madam Aki zvedla náladu, až si úplně zapomněla zapnout brašnu, ze které profesorce výkres podala. Naštěstí ji na to během cesty do kolejní místnosti upozornil jeden zmijozelský student, kterého neznala a který ji pomohl brašnu na zádech zapnout. Poděkovala mu a pomyslela si, že očividně nejsou všichni ze zelené koleje špatní.Došla před obraz s Buclatou dámou, vyřkla správné heslo a prosadila se do křesla u krbu, kde si chtěla chvíli číst svou oblíbenou knihu. Ještě netušila, že tou dobou však už její kniha leží na nočním stolku v jedné chladné chlapecké ložnici ve...