Živlová bouře – devátá část
Devátá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. Pro dobrotu… * Počasí se v poslední době zhoršovalo. Dorovu chatku bičoval prudký déšť a ven by patrně nikdo ani psa nevyhnal. Podzimní plískanice se daly očekávat, přesto se zdálo, že starý mág v počasí pozoruje něco víc. Dokázal celé hodiny sedět u okna a pozorovat, jak jedna kapka za druhou bubnují do okenní tabule. Kap, kap, kap. Artis měl o mága občas obavy, protože jeho chování připomínalo nějaký záchvat, Miriam však pokaždé jen mávla rukou a pronesla něco v tom smyslu, že tohle je u starých dědků normální. Někdy taková slova probudila Dora z úvah, jindy do nich zabředl natolik hluboko, že nevnímal vůbec nic a nikoho. Navíc od té doby, co se s Miriam vrátili, se k němu starý muž...
Živlová bouře – osmá část
Osmá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. -*- Na hradišti v Ohněvsi panoval čilý ruch. Všechno muselo být připraveno včas. Desítky poddaných nosili stoly, lavice, ubrusy, nádobí, dekorace a mnoho dalších věcí, bez kterých by se svatba nemohla konat. Zdálo se, že všeobecně panuje veselí a příjemná atmosféra. Každý se těšil na krásnou nevěstu a mocného ženicha. Každý, kromě… “Já si toho osla nevezmu!” Bohatě zdobená váza se roztříštila o zeď a střepy se rozlétly po místnosti. “Ale no tak, slečno! Buďte rozumná!” domlouval mladé Miriam její komorník. “Otec pro vás chce to nejlepší.” “Kdyby pro mě chtěl to nejlepší, nebude mě nutit do svatby s takovým buranem!” “Z čeho mladá slečna vyvozuje, že pan Ctimil je buran?” “Chodí jako vypasené...
Živlová bouře – sedmá část
Sedmá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. -*- Havraní hvozd se táhl na jih od Marova od pobřeží až k obchodní stezce. Artis velmi rychle pochopil, proč na toto místo mnozí místní nechodí. Smíšený les skýtal mnohé lesní paloučky a mýtiny, ovšem také hluboké srázy, kluzké kameny a neprostupná houští. Najít potok mu nečinilo problém, ale postupovat proti proudu, to už nešlo tak hladce. Potok tekl poměrně prudce, často měnil směr, klikatil se, někdy dokonce mizel pod zemí nebo protékal tak hustým křovím, že ho musel zdlouhavě objíždět a opět hledat. Ghost netrpělivě pohazoval hlavou a on si musel přiznat, že se ho zmocňují podobné pochyby. Zrakem pečlivě prohledával obzor, snažil se prohlédnout každé křoví a několikrát zaklonil hlavu, aby...
Živlová bouře – šestá část
Šestá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. -*- Bylinkářku i felčara našel na okraji města, jen každého na jiném konci. První se rozhodl promluvit s bylinkářkou, protože mu přišlo, že by mohla o mágovi vědět spíš, než felčar. Bydlela v malém dřevěném domku na samém okraji jižního města. Už na první pohled si nešlo nevšimnout, že tady se žije trochu odlišně, ale bylinková zahrádka kolem domku dodávala vesnický ráz a tak nějak připomínala místa, která znal a měl rád. Prošel kolem nízkého plotu z pleteného proutí a zabočil na pískem sypanou cestu ke dveřím. Párkrát do nich zabušil a čekal. Nic se nedělo. Nakoukl dovnitř proto malým oknem. Vnitřek neskýtal nic závratného. Obyčejné chudé vybavení, všude to však silně vonělo po různých...
Živlová bouře – část pátá
Pátá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. Trnitá cesta Cazima se krátce po létě začínala halit do barevných odstínů, akorát řezavý vítr neustále zalézal pod oblečení a studil na kůži. Dlouhá cesta, kterou měl za sebou, se na něm podepsala. Sice už se mu nejhorší rány z posledního střetu s příšerami zahojily, stále však jeho tělo zdobilo několik žluto-fialových modřin a namožených svalů. Venisse ho z nějakého důvodu poslala do Cazimy, jen mu nějak opomněla říct, co nebo koho vlastně hledá. V hloubi duše doufal, že by tam snad mohl narazit na svůj cíl, rozum mu ale velel, že ten to nejspíš nebude. Alespoň, že Marov ležel kousek od hranic regionu. Už se nemohl dočkat, až sleze z koně a uleví ztuhlým končetinám. Zbývalo jen najít vesnici...
Živlová bouře – část čtvrtá
Čtvrtá část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde pro Vás. Olvin dohodu dodržel a oba se už krátce po východu slunce pohupovali v sedlech koní. Artis zkoumavě, přesto bez nějakého většího smyslu, přejížděl očima po obzoru a musel uznat, že zpěněná voda tříštící se před nimi o ostrá skaliska má něco do sebe. “Támhle to je.” Gunter se ve třmenech postavil a ukázal na tmavý bod v dálce před nimi. “To je sakra daleko. Jak se tam dostaneme?” Artisovy oči pátraly po nějaké očividné cestě, ale bez výsledku. “Vede tam dolů stezka, ale koně budeme muset nechat tady.” “Dobře,” přikývl a mimoděk zvedl zrak k nebi. “Nelíbí se mi to. Blíží se pořádná bouřka.” Mračna v dálce skutečně tmavla. Navíc se zvedal vítr a větve nízkých keříků se začaly postupně ohýbat...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
