Setkání po pěti letech od NaSaŠí
Double-drabble – vypracování ze semináře Sub Salix. Objal ji. „Neboj se, nikdo to nezjistí. A král už teprve ne,“ zašeptal do ucha a čelem se opřel o její týl. U boku se mu houpal toulec s šípy, které brzy bude muset použít. Byl ve službách krále, o kterém věděl, že si hodlá vzít jeho milou. To pomyšlení ho zabíjelo. „Když na tebe přijdou, zabijí tě, musíme být opatrní,“ povzdechla si princezna Eloran. Sevřela mu ruce ovíjející se jí kolem pasu a zahleděla se do dálky. „Nechci si ho vzít,“ řekla po chvíli. Awryn si ji otočil čelem k sobě a pohlédnul na ni. Takové chvíle byly vzácné, neměli možnost být moc často sami. „To nedopustím, nechci, abys byla nešťastná. Věříš mi?“ zeptal se a vzal jí obličej do dlaní. Jeho smaragdově zelené oči hleděly do těch jejích...
Setkání po pěti letech od Kate
Double-drabble – vypracování ze semináře Sub Salix. Autorka: Kate Resea Přecházela z jednoho místa na druhé a nervózně si pohrávala s prsty. Byla vysoce postavená čarodějka, princezna krále jejich čarodějné země. To býval totiž celý ten její problém – ona, všemi milovaná čarodějka, a on, jen druhořadý elf. Tak ráda by se za ním dnes vydala a strávila s ním další chvilku, jenže to už nešlo… Doběhla na jejich místo, k jejich stromu. Už z dálky viděla, jak se na ni opět hřejivě usmívá. Neváhala ani chvíli a už ho objímala, byla ráda, že cítí teplo z jeho těla. „Nemůžu tu být dlouho,“ ztěžka vyslovila těch pár slov. „Já vím. Za pár dní už budeš oficiálně Čarodějka. Budu tě sledovat z dálky,“ usmál se na ni. Ta vlídná slova ji utěšovala, jako když matka vezme své dítě...
Setkání po pěti letech od Janel
Double-drabble – vypracování ze semináře Sub Salix. Když se ohlédla a v davu zahlédla plavé, téměř bílé vlasy, chvíli se tomu zdráhala uvěřit. Zrovna tady na ministerstvu, mezi všemi těmi lidmi? Morální kredit jeho celé rodiny byl hluboko v mínusu. Nakonec právě kvůli úšklebkům a zamračeným pohledům, které mu lidi věnovali, uznala, že to musí být on. Mířil přímo směrem k ní, ale neviděl ji. Ostatně jako kdykoli jindy. Mrazivé chvění, které jí přeběhlo po páteři, ji na chvíli vrátilo do školních let, která nebyla tak vzdálená. Přiblížil se, jejich oči se střetly. Znejistěla, ale pak se narovnala v ramenou. Porazili Voldemorta, sakra, tohle ji nemůže rozházet. Očividně byl zaskočený tím, že ji vidí, snad ještě víc než ona. „Grangerová,“ ucedil nakonec sevřenými rty...
Setkání po pěti letech od Anseioly
Double-drabble – vypracování ze semináře Sub Salix. Ach, můj princi z pohádek. Jsi mlhou malovaný, tak krásný, s pronikavým pohledem a slunečnými vlasy. Setkávám se s tebou ve snu, vždy, když utíkám do jiného světa. Kéž bys byl skutečný a nebyl jen schovaný pod zavřenými víčky. Vracím se za tebou kdy jen to jde. S tebou je svět tak krásný, zelený a láskyplný. Proháníme se po lesích, pozorujeme zvěř stvořenou z kouzel a čar… a celou dobu mne držíš v náručí. Šeptáš mi do ucha uklidňující slova. Říkáš, že už se nemusím ničeho bát, že to nejhorší je pryč a že už bude všechno dobré. Tak ráda bych ti uvěřila, tak ráda bych nechala vše za sebou a byla s tebou. Tady. Napořád. Ale… Stačí drobný zvuk a vše se rozplyne. Trpká pravda klepe na víčka. To jen má mysl si hraje....
Setkání po pěti letech od Jane
Vypracování ze semináře Sub Salix. Kráčím po ulici, rychlé kroky dunící na chodníku, myšlenky někde v oblacích, je potřeba toho ještě tolik promyslet, tolik zopakovat a doladit… A najednou přestanou kroky znít, každá z myšlenek se rozpadne v prach a zbyde jen jediný solný sloup na cestě. To jsem já, zírající, nevěřící. Příteli? Neřáde? Poslední z mých vin, jeden z hříchů a každý z ostnů několika dlouhých let. Ty? Stojím bez hnutí, pusu otevřenou. A nejsem sama. „Nevěděl jsem –“ pokouší se říct v té samé chvíli jako já. Nevěděl co a co jsem nevěděla já? Že tudy půjdeme a že to ještě pořád bolí? „V pohodě,“ vyslovujeme jednohlasně. Lehký křečovitý úsměv. Jo, vážně to pořád bolí. „Tak já asi…“ „Půjdeš?“ dokončuji větu pochmurně. „Půjdu,“ přikyvuje nejistě a chystá...
Tak co, už máš dárky?
Drabble Tak co, už máš dárky? Nejběžnější věta, která nás pronásleduje během adventního času. Nejen, že se lidé v tuto zvláštní dobu přestávají ptát, jak se máme a jak se daří, ale navíc přechází do ofenzívy. Je to ryze útočná, nebezpečná věta. Naprosto naruší náš klid a pohodu, protože v daný okamžik zjistíme, že dárky nemáme a nebo že nám nějaký pro nám drahou osobu chybí, a co hůře, vůbec nevíme, co bychom jí měli pod stromeček nadělit. To v nás vyvolá paniku. Na nejbližší osobu proto vypálíme bez varování: „Tak co, už máš dárky?“ (Ne, nemá. Je to v suchu.)
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
