Plamínek na cestách
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Je to již nějaký ten pátek, co jsem měl já, oheň, svátek, narozeniny a Vánoce v jednom. To mi byl den. Jedno malé škrtnutí. Jiskřička a už jsem se proháněl stohem slámy. To byl pocit. Mohutněl jsem, nabýval na síle a najednou jsem byl všude, už jsem si to suchou trávou pelášil přímo k lesu. Tam bylo ale dřeva, roští a spadaného jehličí. Věřte mi nebo ne, všechno jsem to na místě pohltil. Jsem to ale nenasyta. Když to vypadalo, že mě nemůže nic zastavit, tak se to stalo. Z čista jasna se objevila ona, voda, a všechno mi pokazila… Redakční úpravy provedla Helenia...
Požár
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Někde něco spadlo. Schoulím se o něco více, jako bych chtěla zmizet. Nevidím je, ale na kůži cítím hrozivé teplo. Sežehne mě, vím to, za chvíli ze mě nezbude více, než jen hromádka popela. Víčka sevřu silněji, snažím se ty myšlenky vytlačit z hlavy. Moc mi to nejde. Chce se mi brečet, ale slzy nepřichází, oči nemají dost vláhy. Ani nevím, jak se to vlastně stalo. Jen jsem se najednou vzbudila a věděla. Věděla, že umřu, protože všude kolem byly plameny. Od té doby se tu choulím, oči zavřené, čekám na smrt. Až nakonec přijde. To už ani nic necítím. Redakční úpravy provedla Helenia...
Ohnivé drabble od Indris
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. „Je to hloupost,“ zopakoval David asi podesáté. „Musí existovat nějaký bezpečnější způsob, jak dokázat ten tvůj nesmysl.“ „To je magická hypotéza, která si klade za cíl…“ „Jasně, prostě to udělej. Nechci tu stát do večera.“ Thomas se pomalu přikradl s košem k dračímu mláděti. Opatrně koš položil a čekal, co nastane. Dráček koš očichal, pak na něj vypustil plamen. Z koše se vyvalil dým a drak do něj ponořil hlavu. „Vidíš, já věděl, že mu to bude chutnat. Byliny natrhané…“ Pak se ozval podivný mlaskavý zvuk. Drak vyndal z koše opečenou krysu. „Tady máš tu svoji hypotézu,“ smál se David. Redakční úpravy provedla Helenia...
Ohnivé drabble od Claire
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Sedím si pohodlně v kruhu z kamení. Dívám se neviditelnýma očima na muže v tričku a šortkách, který sedí na velkém kmeni jen kousek ode mne. Skoro se ho mohu dotknout svými ohnivými jazyky. Vypadá možná trochu smutně. Možná proto, že je sám. Bere polínko a krmí mě. Pochutnávám si na něm a ten smutný samotář slyší mé labužnické praskání. Mohl bych mu ublížit, ale nemám k tomu žádný důvod. Namísto toho ho hřeji a dělám mu tichou společnost. Bere kytaru, usměje se na mě a začne hrát, abychom tu neměli tak velké ticho. Zpívá, já svítím, práskám a poslouchám. Redakční úpravy provedla Helenia...
Oheň z pohledu nudlovouse
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Oheň z pohledu nudlovouse. „Oheň, toť zapeklitá věc. Onehdá jsem vařil nudle. Normálně jsem křísl křesadlem a odletěla jiskra. Do mých krásných vousů. Tak jsem se ji snažil zaplácnout, aby mi je nespálila. Když tu jsem uslyšel chichotání. Kouknu se líp a ona je ta jiskra snad živá.“ „A byla?“ „Nu jo, byla. A ještě pořád je. Koukněte tudlenc do kamen. Má tam zařízený útulný pokojíček. Já jí tam přidávám dříví a ona mi pomáhá vařit ty nudle.“ „Jé, ta je hezká. A můžu si šáhnout? ……… Aúúúú!“ A z toho plyne ponaučení: když budete sahat na oheň, spálíte si prsty. Redakční úpravy provedla Helenia...
Slnovrat bez duší
Drabble z pera Patricie Baloure – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. „Vrátil sa!“ kričali ľudia v nádeji, že varujú celý svet. Nanešťastie nemysleli dnešný slnovrat. Niektorí ho nazývali démonom, iní temnotou, ďalší dušožrútom. Nik z nich nemal pravdu. Vedeli len, že je najmocnejším druhom bytosti. Xander sa nebál ani vlastného mena. Jediný, kto ho kedy dokázal zahnať späť do ríše fae, bol Karmates. Jeho duša bola voči Xanderovi odolná. Každý slnovrat ho prekabátil, aby ju okúsil, a tým ho vypudil zo sveta ľudí skôr než sa opona medzi ríšami zatiahla. Lenže Karmates pred mesiacom zomrel na starobu. Xander sa neohrozene načiahol po delikátnej duši novorodenca… A utiekol. Zrodil sa nový...







