Duše mrtvé

Drabble do soutěže Halloween Pod vrbou.   Halloween. Oslava duše mrtvých. Pfff! Dlabe dýni a přemýšlí, že je to poměrně morbidní záležitost. Vyřezává oči, nos a udělá zubatý úsměv. Zapálí v ní svíčku a položí ji ven. Teď bude mít klid. Proč by měla slavit Halloween? Děsit ostatní maskou a nacpávat se sladkými očními bulvami. Nesmysl! Umyje se, oblékne pyžamo a knížku. Za chvíli usne a zdá se jí příšerný sen. Dýně získala tělo, v ruce má nůž a stojí v jejím pokoji. Probudí se a otevře oči. Byl to jen sen, opakuje si. Zlý sen. Rozhlédne se a v pokoji stojí muž s nožem v ruce. Redakční úpravy provedla Áine...

Dušičková návštěva

Drabble do soutěže Halloween Pod vrbou. Dřepla si na paty a položila věnec na hrob. Snažila se sem chodit často, ale poslední dobou byla v jednom kole a neměla už tolik času. „Promiň. Vím, slibovala jsem, že sem budu chodit často,“ povzdechla tiše, oči upřené na náhrobek. Na něm stálo jen jméno, data narození a úmrtí. Byl velmi prostý, ale to se jí líbilo. Ostatně, vybírala ho sama. „Malá se má dobře. Už je ve třetí třídě. Nosí samé jedničky,“ vyjmenovávala, co se děje. „Chybíš mi,“ zašeptala. Uklidnilo ji stisknutí ruky. Zmateně se na ni podívala, ale nikdo ji nedržel. Asi se jí to jen zdálo… Redakční úpravy provedla Helenia...

Halloweenské drabble od Hannabell

Drabble do soutěže Halloween Pod vrbou.   Halloween, Předvečer Všech svatých, nastal, ale Klára se ani nebála vyjít ven. Oblékla se do převleku strašidla. Popadla do jedné ruky kyblíček na dobrůtky a do druhé dýňovou lucernu a vyrazila do ulic. Se slovy „Koledu, koledu, nebo vám něco provedu,“ vykoledovala plný kyblík. Leckdo by jí řekl, že jí akorát tak bude bolet bříško. Když se tak rozhlédne po ostatních kolednících, zamyslí se, zda jsou všechny příšery okolo opravdu jen lidé, či se mezi nimi najde i nějaké to strašidlo. Pokrčí rameny, pevněji sevře svou lucernu a jde dál. Nebojí se, neboť její lucerna ji chrání před vším zlým. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD9 – Taková bláznivá

Drabble ve formě básně Jen co večer zavřeš víčka, vyskočíš si na koníčka a vydáš se na cestu. Možná hledat nevěstu? Nebo s drakem bojovat? Cokoliv se může stát v té snové říši podivné. Dobrodružství bláznivé zajisté tě potká tam, třeba budeš padawan nebo rovnou rytíř jedi! A do pusy ti přímo padaj propečené husičky, či radši kachničky? Nebo se dějí jiné blbosti, spíš ve vlastní pevnosti, ale někdo útočí! Ocitneš se pod ztečí od růžových koťátek a duhových potápek. Však jednorožci rohatí jim všechny plány zhatí a na jednom odjedeš. Kampak asi pojedeš? Třeba na severní pól, kde medvědům dáš gól do iglú. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD9 – Konečně!

Drabble ve formě básně Ráno. Otvírám oči, dnes něco je jinak, z láhve moci právě vypustila jsem džina, pod tlakem dlouho byla má duše, chce letět jak šíp vystřelený z kuše. Ve vzduchu dlouho cítila jsem změnu, už nechci zraňovat se o bílou stěnu, která drží mé bytí v těsném vězení, chci žít jinak, toť teď mé koření. Okovy sundávám, dýchá se hned lépe, bujné srdce v hrudi divoce mi tepe, chci být co nejvíce tady a teď, nevidím světa nezměrnou šeď. Barvy a vjemy jsou mi nyní chlebem, netrápím tělo zbytečným jedem, ctím si své nálady, slyším své touhy, zažívám nezměrné radosti proudy. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD9 – Nedorozumenie

Drabble ve formě básně „Prečo si to urobil?“ kričí na mňa moja mama. „To si sa až tak nudil?“ tvár jej je zlosť sama. „Ja som nechcel,“ bránim sa, no je to márna snaha. Nedá mi nadýchnuť sa. Jej obvinenie ma zmáha. Slová obhajoby zaniknú skôr, než stihnem otvoriť ústa. Výčitky sa na mňa linú. Mám šancu toto ustáť? „Mami, prestaň!“ skríknem zrazu prerušiac ju uprostred slova. Objavujem v sebe silu, vstávam z prachu zas a znova. „Neurobil som to schválne,“ zamračím sa bolestivo. „Vysvetlenie nie je márne, bolo mi len trochu clivo.“ Zaskočene na mňa hľadí, vzápätí ma objíme. „Prepáč, synku, verím ti.“ Redakční úpravy provedla Helenia...