Fialka od Leily
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Když přijde ta doba jasná, kdy jaro přichází mezi nás, začne růst rostlina úžasná. Ty ji jistě dobře znáš, podél cest ji vídáváš. Barva není vždy jasně dána, i když fialovou je pojmenována. Včera, dnes i zítra, vždy, když budíš se do nového jitra, vůně, jež naše babičky připomíná, provází tvá brzká rána. A když budou ti v hlavě znít tóny kláves nebeských, vzpomeň, co říkávali ti dřív, ať ku štěstí jdeš vždycky vstříc. Redakční úpravy provedla Helenia...
Fialka od Indris
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Mou duši lehce pohladíš, stále přicházím k tobě blíž. Jara jsi šperkem nádherným, tolik ametystu podobným. Tvé kvítky jako korálky hledí na mne do dálky. Vždy tolik krásy ukryjí, že celý svět jí zakryjí. Vzpomínkou mou jsi na dětství, to období plné radostí. Vždy zdobila jsi pokoj náš, tak stále se mi v paměti ukrýváš. Maminka má tě ráda má, čerstvou vodou tě zalévá. Na poličce spíš dřevěné, tatínkem mým zhotovené. Nevím již, zda se nepletu, tvé lístky jak kousky sametu hladívaly mě do dlaní, když kolíbaly mě do spaní. Redakční úpravy provedla Helenia...
Fialková od Nebelbracha
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Kybelé jela divoce ve voze, do něhož byli zapřaženi lvi a pardáli. Běželi kolem siléni, satyrové, kúréti, korybanté a pani. Velká matka bohů na zemi hledala, kdo by obnovil její ochabující plodivé síly. Lidé si stavěli velké továrny, ve kterých všechno vyráběli, netoužili po jejích darech. Dříve se země rozezpívala, kamkoli jenom bohyně vjela, nyní však jen sípala ztěžka, mnohdy jedovatý plyn vydechovala z hloubi. Atys mezitím vzdychal láskou po nymfě krásné, Sangaride, již spatřil běhat po suché louce. Hořce si stěžovala, že jí zdrsnělá hlína zraňuje jemné nožky, vlhké uvyklé trávě. Atys jí louku pokropil, potom musel však jíti do chrámu Kybelé, novým knězem se měl stát. Když tam bohyně dojela, spatřila Atyse, láskou...
Tvá krása buď pochválena
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Fialko, ty květino, jež jsi krásná, tvá barva září jako hvězda jasná. Trocha magie tvému květu byla dána, svou vůni jemnou zpříjemňuješ rána. Věru radost je na tě pohledět, hezky zdobíš ten náš svět. Výraz květů tvých šťastný je, když slunce svitem je přikryje. Tak buď dále krásnou květinou, voňavou láskou naší jedinou. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Fialka od Helen
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Pro svou vůni oblíbená,skrývá svou moc velikou,v lese, na skalce vysluněná,léčí nemoc všelikou.Stačí si přičichnout,jak známá line se vůně,rozkvetlou ji zastihnout,sedící na skalním trůně.Uchovej si její moc,do srdce i flakónku,až jednou přijde těžká noc,uvař odvar z výhonku. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Balada o fialce
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Před nějakým časem jedna rostlina žila. Fialka se jmenovala a krásná moc byla. Fialové listy měla a nádherné voněla. I množit se mohla, kdyby bývala chtěla. Na louce kvetla, i si tam libovala. A domova jejího, pěkně si užívala. Slunce na ni svítilo, déšť ji zase zaléval. Ona krásně rostla, pak ji ale stihnul žal. Jednoho dne totiž hoch na louku přiběhl. A nešetrně utrhl ji, hned jak on ji zahlédl. Kvůli neopatrnosti své on lístky její polámal. A při odchodu ještě také ty popadané pošlapal. Navrch toho všeho ale on fialku při běhu upustil. A zatímco ona umírala, on se zatím vytratil. Redakční úpravy provedla Helenia...