Jednou slunce nevyjde

Slunci hrajou pohřební však není to konec dní ještě můžem tancovat! Vína na džbán poslední v temně temném poledni si (nej)krásnější akrobat na stříbrné niti dětství.

Sen

Není cesty z toho místa, kam jsem došla za pár let, nevěřím, že se odsud dostanu, že se vrátím někdy zpět. Má duše se rozplývá, mysl se ztrácí, strádám realitu, ale démon duši nenavrací. Má Naděje umírá, mé sny budou vadnout, že se vrátím někdy domů a tiše budu stárnout.

Mám ráda…

Příspěvek do soutěže My rádi básníme… Mám ráda hvězdy, když září mi nad hlavou, ráda mám těžký den, když pak padám únavou. Miluju vítr, když ve vlasech mi vane. Mám ráda trávu, když procházím se bosa, ráda mám večery, když padá vlahá rosa. Miluju napětí, když nevím, co se stane. Mám ráda kávu, když voní kol po ránu, ráda mám paprsky, když zabuší na bránu. Miluju slunce, když do tváří mi plane. Mám ráda prsty, když kytaru rozezní, ráda mám hlasy, když sílu v sobě nevězní. Miluju hudbu, co v duši mi zůstane. Mám ráda smích, když zvoní mi do uší, ráda mám smutek, i když se to nesluší. Miluju úsměvy i smutku slzy slané. Mám ráda muže, co dobrodružství skrývá, ráda mám ctitele, no jasně, tak to bývá. Miluju chvíli, když srdce bít přestane. Mám ráda fialky, když...

Pro Havraspár

Vánoční dárek od Jamese Watfara pro modrou kolej. Duším modrým přát nic jiného nejde snad, aby modrá nevybledla, aby pírka nezešedla Vánoce ať modrají se, modrých darů ať je více, ať modré sny vánoční přijdou v čase půlnočním Jen ať modré jehličí voní v dnešní den, ať se v krku zapříčí z modré ryby kůstka jen Ať se zkrátka v modré topí o Vánocích celý hrad! Jistě bude rád.

Princova růže

Jednoho dne při východu slunce přišla jsem, ani nevím odkud. Parádila jsem se a krášlila dřív, než jsem tě potkala. Abys až mě uvidíš, až mě jenom poznáš, aby ses mi celý dal. Už tehdy jsem tě potřebovala, abys mě chránil. Protože jenom ve tvé dlani jsem mohla najít teplo, abych mohla kvést. Kvést jenom pro Tebe a jenom Tvojí být. Pamatuji si ten den, kdy jsem se vzbudila a vedle mě jsi byl ty. Styděla jsem se. A cítila se hloupě. A dnes tomu sama nerozumím. Proč jsem tě vlastní pýchou zranila a omlouvám se. Omlouvám se za to, že jsem lhala, za to, že jsem ti křivdila. A dnes už není důležité, že jsem tě milovala, že jsi pro mě byl vším, v co jsem věřila. Odejdi v poklidu. Nechej mě tu. Nechej mě tu samotnou. Protože si to zasloužím. Jdi a buď šťastný. A kdyby se...

Jarní konverze

Ať rouhač, či ateista (jde o úhel pohledu), dozajista nečistá teď modlím se o jaro. Žadoním jak malá holka (prý jsem jí kdysi byla) o špetku slunka, co z písní pana Kryla zbyla. A ač nevěřím na zázraky (nebo to aspoň tvrdím), není čas na rozpaky, teď je ho potřeba, vím – přijde!