O smutném štěňátku
Bylo, nebylo, kdysi před dávnými časy stála vysoko v horách jedna osamělá chaloupka. Byla to chaloupka větší, spíše by se řeklo hospodářské stavení. Nikdo už neví, kdo ji vlastně postavil ani kdy. V čase, kdy se udál náš příběh, v ní žil jeden muž. Po celá léta osamocen, jen s několika zvířecími kamarády. Dolů do údolí sházel muž, jen když potřeboval koupit něco na trhu, třeba provaz nebo motyku. Jinak většinu jídla si obstarával sám. Po společnosti netoužil, byl tak trochu mrzout. Jednou, se však nevrátil z trhu sám. Přinesl s sebou malého pejska. Pejsek byl celý bílý, jenom kolem čumáčku měl černý flíček. Pán měl štěňátko moc rád a často si s ním hrál. Ovšem ostatní zvířátka neměla štěňátko ráda. Hodně na něj žárlila, že se mu pán tak věnuje a hraje si s ním....
Kvítek osudu
Život na moři je životem těžkým, plným obětí a těžkostí. Kdo by si pak nechtěl přečíst tajemný příběh, který jednoho více než vtáhne do děje? -*- Prkna na lodi se prohýbala pod každým mým krokem a tiše vrzala, do plachet se slaný vítr již mnoho dní neopřel a šedé nebe zvěstovalo bouři. Očima jsem líně přelétl ostatní členy posádky – všichni se věnovali svým povinnostem, přesto se ale všechno dělo pomaleji než obvykle. Loď jako by stála na místě a nechtěla se pohnout z místa, přestože jsme se stále blížili našemu cíli. „Lou, co říká mapa?“ Otočil jsem se na slizkého piráta, který měl v tu chvíli nos zabořený do navlhlých papírů. Musel jsem se hodně snažit, abych se nerozkašlal – ten chlap hrozně páchnul, ale kapitán nařídil nechat ho na...
Leontýnka
Trocha vánoční nálady z předmětu Literární seminář, který vede Anseiola Jasmis Rawenclav. * Byla jednou jedna malá holčička, která se jmenovala Leontýnka. Rodiče jí dali jméno podle ducha z pohádky, protože maminka ji jako dítě milovala. Všichni se jako každý rok těšili na Vánoce, které vždy prožili vesele a hlavně spolu. Jako každý rok čekala Leontýnka na stromeček. Ježíšek totiž vždycky vybral jiný den a přes noc, když malá holčička spala, přinesl stromeček do obývacího pokoje. Ráno, když se pak Leontýnka vzbudila, žasla překvapením a úžasem. Tentokrát se však stalo něco divného, jako by Ježíšek na stromeček zapomněl. Večer před Štědrým dnem šla Leontýnka celá nervozní spát. Měla strach, že ani ráno se tradiční zelená jedlička v pokoji...
Vodníkovo štěstí
Pohádka sepsaná jako úkol do Literárního semináře kolegyně Rawenclav. * „Maminko, přečti mi pohádku. Nějakou novou, co ještě neznám,“ žadonila holčička cestou do dětského pokojíčku, zatímco ji maminka postrkovala kupředu. Usadila se do křesla a čekala, až se dcerka uvelebí v postýlce. Anežka, tak se ta holčička jmenovala, se jako každý večer zachumlala pod peřinu, až jí z pod ní koukala jenom špička nosu. Maminka se na ni jako vždy usmála, otevřela knihu a začetla se. „Byl jednou jeden koželuh,“ začala. Ještě než stačila pokračovat, vpadla jí čtyřletá holčička do řeči: „A mamí, co je to koželuh?“„To je někdo, kdo pečuje o kůže zvířat, aby se mohly dál použít třeba na boty nebo na kabelky,“ odvětila jí maminka. Děvčátku to asi stačilo,...
Krvavá růže
Hororový příběh sepsaný do předmětu Literární seminář, který vede Anseiola Jasmis Rawenclav. * 3. července 1912 byl ve městě Coldwater, ležícím ve státě Mississippi, poklidný červnový večer. Okolím se rozléhal zpěv posledních ptáčků, kteří ještě nešli spát po celodenním angažmá v orchestru přírody. Větve stromů se pohupovaly v jemném vánku. Lidé spěchali domů z práce za svými rodinami a úzkými uličkami se začínaly ploužit stíny, jak slunce pomalu ale jistě směřovalo svoji pouť k obzoru. Nikdo si v té večerní idyle nevšiml osamocené postavy muže, jenž pomalým, rozvážným krokem přicházel po hlavní silnici dlážděné tmavočervenými dlažebními kameny. Na hlavě pokryté prošedivělými vlasy měl posazený vysoký cylindr a byl oděn do černého fraku. Z ramen až na zem mu...
Moje báseň
Báseň původně psaná pro předmět Literární seminář – poezie, který vyučuje Anseiola Jasmis Rawenclav. * Moje báseň občas smutná se může zdát;Však pohádkový konec mívá, dlouhá je akorát;Velmi ráda básním o všelikém na světě:O hadovi, o květinách či o dálné planetě. Slovy já se snažím popsat, co kreslením nesvedu;Často pak do něčí hlavy vsadím skřítka Nezbedu.Zamyslí se, možná zasní, pozor chvilku nedává;Zcela ho teď uchvátila básničky mé představa.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
