Kamikaze Lick – 1. část
Komický krimi příběh se dvěma policistkami – Lick Devlicková a Liss Ademsová, které mají společně hlídat jednu rockovou hvězdu. Prý na něj mají spadeno teroristé. Ty dvě si spolu užijí pár akčních zážitků, spousty legrace a provokací. Nemine je ani romantika, protože hvězdičce prostě nelze odolat. „Pokud máš člověka, který tě chytí a namísto tebe se svalí na zem, než aby tě viděl na kolenou, jediné, co pro něj můžeš udělat, je neplivat na tu zem, aby neměl špinavá záda.“ – Hubert Rd. Lick Devlick, policistka Br-Prison Poučení I. „Je-li vám život milý, zůstaňte stát ve vhodnou chvíli.“ Jakmile vejdu na policejní stanici Br-Prison, už ve dveřích slyším smích svých inteligentních kolegů. Při čemž v tomhle případě si slovo „inteligentní“ přeberte jako urážku. „Tak...
Simirajský bojovník – 2. kapitola
Prázdniny Když se Nathan probral, bylo sobotní sychravé ráno a všude bylo bílo. Zahrada a les, se kterým dům Leeových sousedil, byl kouzelný. Nathan měl rád zimu, hlavně když mohl celý den jezdit na snowboardu a předvádět se před holkama. Dnes vyráželi na dovolenou do hor. Rodiče už přišli z práce, ale protože měli noční, ještě spali. Nate věděl, že vzbudit je po noční není dobrý nápad. A už vůbec ne proto, že uvidí jeho všemi barvami hrající oko. Sešel proto do kuchyně, postavil vodu na čaj. Ne že by chtěl snad dělat snídani, to ne, ale potřeboval nějak odvést pozornost od sebe, i kdyby jen tím, že jednou udělá snídani. Na to ale musel ještě počkat. Bylo devět hodin ráno. Aby zaplnil čas, než rodiče vstanou, natáhl se k televizi a pustil si sport. Rodiče vstali...
Návštěva mezi mudly
Mudlovské domy mě odjakživa lákaly. Už od doby, kdy jsem vyrůstal v Londýně, jsem fascinovaně zíral na vysoké domy, na vysoké paneláky, které jsou plné mudlů. Přál jsem si jeden takový dům nebo panelák navštívit, abych zjistil, jak se tam žije. V Bradavicích jsem vídal pár studentů i studentek, kteří o sobě tvrdí, že vyrůstali u mudlů, ale bylo mi trapné se jich ptát, jestli bych k nim mohl někdy na návštěvu. I když musím uznat, že to by bylo asi rozumnější než to, co jsem provedl já… Minulý rok, když jsem vyšel v Bradavicích druhý ročník, jsem se jednou procházel Londýnem a koukal jsem se do výkladů. Na Charing Cross Road, kde je Děravý kotel, jsem viděl stařenku, která šla tak, že se opírala o dřevěnou hůlku, která jí nejspíš pomáhala udržet rovnováhu....
Simirajský bojovník – 1. kapitola
Jde o dobrodružný román. Kniha vypráví o tom, že dovolená na horách se může snadno změnit v největší dobrodružství života, pokud s kamarádem strkáte nos, kam nemáte. A o co jde a jak to dopadne? Stačí číst. Škola Byl chladný prosincový den. Místy se snášely vločky sněhu a krajina se halila do bílého hávu. Osmnáctiletý Nathan Lee seděl ve školní lavici a znuděně pozoroval hodiny, které ukazovaly teprve něco málo před půl dvanáctou. Ručička vypadala, jako kdyby se měla každou chvíli zastavit. Měli hodinu fyziky, ten nejnudnější předmět, co se kdy musel učit. Představoval si, že bude plný pokusů a bude to zábava, ale pravda byla, že musel sedět a poslouchat učitelku, jak pomalu vykládá nudnou látku. Pokaždé se v lavici akorát tak uložil ke spánku, místo aby...
Nevinný motýl
Můj život začíná, rozevřu křídla. Jsem jen nevinný motýl, který od života očekává hodně. Rozevřu křídla, létám, nová etapa mého života začíná. Užívám si let, jsem nově narozený, úplně nový. Můžu dělat, co se mi bude chtít. Vidím život kolem sebe, jak se vše kolem rodí. Ale nemyslela jsem si, že to, co se narodí, musí jednou i zemřít. Letím dál, vidím potůček a kousek dál na hladině rybku, rybku, která neplave. Jen sebou plácá na hladině. Musím uletět, ne, takhle jsem si život nepředstavovala. Opouštím potůček a o kousíček dál zahlédnu pavučinu, v ní je uvězněna moucha. Snažím se k ní přiblížit, ale co to? Vidím tmavou, temnou siluetu. Přibližuje se pavouk blíž a blíž a z mouchy zůstanou jen malá, nepatrná křidélka, která se nesou větrem. Proč se říká životu...
První kapitola – Střetnutí
Často bez rozmyslu bloumáme městem. Prohlížíme si stará známá místa s novým zaujetím. A když máme štěstí, tak vidíme i to, co jiní lidé přehlížejí a považují to za zbytečné. Je naprosto zbytečné vyprávět někomu ty úžasně zajímavé postřehy. Třeba, že v téhle ulici mají nádherně zbarvenou kočku, že z tohoto domu každý den v 6:15 vyhlíží starý pán nebo že tahle paní jezdící na vozíku občas hlídá svého vnoučka, kterého vozí na klíně. Vaše okolí tu jedinečnost nepochopí. Nepřipadá jim to důležité. Jsou to většinou takoví ti lidé, kteří mají jednu cestu, kterou chodí do práce nebo do školy, a nedokáží ji změnit stejně jako svůj oblíbený ranní hrnek nebo televizní pořad. Jsou to průměrní lidé, často bez názoru, ale stoprocentně odpovídající požadavkům naší společnosti....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
