Filozofická úvaha – Být nejlepší?
Být nejlepší? Co znamená být nejlepší? Být na vrcholu? Být uznáván? Být lepší než ten vedle vás? Proč vlastně být nejlepší? K čemu to je? Pouze k tomu, abyste byli uznáváni a měli se lépe než ostatní? Ne! Být nejlepší, to je to, co nám odmalička vtloukávají do hlavy : „Musíš být lepší než on. Musíš se víc snažit. Musíš být nejlepší! Nesmí tě dohnat! Nesmí být lepší jak ty! Jsi nejlepší, tak i nejlepším zůstaň!“ Tohle nám odmalička vtloukávají do hlavy, ale proč? Proč se máme snažit být nejlepší, být lepší než náš nejlepší přítel nebo dokonce vlastní bratr? Pravda, je to přirozená lidská soutěživost, co nás k tomu vede, ale hlavně závist a také to, že nás uspokojuje, když nám někdo jiný závidí. Nesnášíte někoho? Buďte lepší jak on! Ať vám závidí!...
Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 1. kapitola
aneb Příběh o tom, jak jsem se stal studentem Mrzimoru Autor: Mrzimorský Morísek Příběh Mrzimorského studenta, který je tak trochu jiný než ostatní. Hrozně moc by chtěl zapadnout do koleje, sbírat body, bavit se se žluťásky, ale cítí se poněkud přehlížený. Jeho svět je nelítostný boj o holý život – není snadné vyhýbat se zašlápnutí nebo zasednutí, když vás lidé ignorují. Hrdina se však nevzdává a na své pouti Mrzimorem využívá vnitřní sílu a hledá své idoly… „Není tužeb, které by se nevešly do ulity…“ (Morison Araran Nabuchodonozorský) Věnování: Tento deník bych rád věnoval… – Sobě, protože jsem ryze statečný šnek a ušel jsem dlouhou a trnitou cestu. Ačkoliv pomalu, tak s důstojností sobě vlastní. – Vicky Charmant,...
Simirajský bojovník – 15. kapitola
Záchrana Nate se vzbudil ještě za tmy. Všude bylo mokro, oheň už dávno dohořel. Pokusil se ho znovu rozdělat a opéct si k snídani zbývající kus masa. Dřevo bylo ale mokré, a tak nad tím strávil víc času, než původně zamýšlel. Konečně dřevo chytilo. Maso si položil na dva klacíky nad oheň. Byl to takový primitivní gril. Zatímco se maso opékalo, snažil se vymyslet, co bude dělat dál. Věděl, na jakou stranu se armáda vydala, ale netušil, co se s ní stalo. Měl už pět dní zpoždění. Armáda mohla být už klidně rozprášena a nepřátelé na cestě k hlavnímu městu. Jeho největším problémem bylo, že neměl žádného koně, a tak se jeho rychlost cestování výrazně zpomalila. Po snídani si sbalil svých pár švestek a vydal se směrem, odkud přišel. Na cestě byl už druhý den. Za tu...
Simirajský bojovník – 14. kapitola
Střet Rymirský tábor byl sbalen během pár hodin. Celkem tvořilo skupinu asi sto bojeschopných mužů a potom ještě pár žen a dětí. Fred ještě pořád nevěděl, kam jedou, ale ptát se nechtěl. Bylo mu jasné, že to bude něco velmi důležitého, když kvůli tomu okamžitě sbalili celý tábor. Projížděli pouští a nikde nebylo nic než písek. Fred měl pocit, jako kdyby v dálce viděl hory nebo něco takového. Přišlo mu to ale nemožné, a tak na to přestal myslet. Nakonec si po první hodině jízdy dodal odvahy, aby se Porafa zeptal. „Kam vlastně jedeme?“ „To tě nemusí zajímat!“ odbyl ho Poraf. „Ale musí! Chcete, abych za vás bojoval, a já ani nevím, kam se jede. Pokud ode mě něco chcete, budete ke mně muset být upřímný!“ nedal se. „Ty nejsi...
Simirajský bojovník – 13. kapitola
Tažení Nate ujížděl krajinou. Nebylo to dlouho, co odjel ze Zexu. Město bylo ještě stále vidět v dálce, ale pomalu se zmenšovalo a před ním se otvírala divoká příroda. Hlavou se mu honily myšlenky na to, co ho vlastně čeká a kam se potáhne. Zároveň myslel na Liu a Gwen. Obě je měl rád, ale věděl, že obě mít nemůže. Později se bude muset rozhodnout, která pro něj znamená víc. S oběma toho zažil poměrně dost a ke každé měl zvláštní vztah. Teď to ale řešit nebude, a tak to hodil za hlavu. Město Zex se nacházelo částečně v poušti a částečně už kolem začínaly růst stromy, které tvořily malé lesíky. Jak Nate ujížděl krajinou, pozoroval, jak se mění. Z pouště se najednou stával pravý les. Všude spousta jehličnatých stromů a kapradí. Ujížděl dál na východ. Aby neztratil...
Simirajský bojovník – 12. kapitola
Rymirský tábor Fred pomalu otevíral oči. Nad ním se skláněl muž. Sluneční záře mu zakrývala tvář, ale vypadalo to, jako by se ho na něco ptal. Fred byl tak vysílený a měl takovou žízeň, že odpovědět nedokázal. Potom ucítil, jak se mu ke rtům přitisklo něco vlhkého. Byla to čutora s vodou. Fred by v té chvíli nejraději vypil úplně celou láhev naráz, ale onen muž mu dával pít jen po malých doušcích. Bylo to až neskutečně příjemné. Potom ucítil, jak ho někdo zvedá a posazuje na koně. Posadili ho za jednoho jezdce a přivázali je k sobě, aby nespadl. Nevěděl, jak dlouho pouští jeli, ale probudil se až v malém táboře stále ještě někde v poušti. Pořád neměl dost sil, ale už pochopil, že musí pít pomalu. Trvalo mu ještě jeden den, než byl schopný postavit se na vlastní...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
