DM 23 – Elizabeth
Veni, vidi, vici. John zákeřně hleděl na Bete. Ona mu pohled oplácela ještě vražedněji. Oba byli zazděni v místnosti, kterou nemohli opustit, dokud alespoň jeden z nich nepadne v souboji. Život. Smrt. Kdo vyhraje? Kdo zvítězí a kdo padne? Kdo povede kolej a dovede ji k poháru?Oba současně vytáhli hůlky a vypálili na sebe smrtící kletby. Oba zasáhl zelený paprsek smrti, který jim vyrval duše z těla. Nikdo nevyhrál.Opravdu?Závěs v místnosti se slabě otřásl potlačovaným smíchem. Zpoza něj vykoukla hlava Nekra, zlomyslný úšklebek na rtech.„Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem a Pohár je můj,“ zmizel tajnými dveřmi. Za závěsem.
DM 23 – Caitlin
Veni, vidi, vici. Přišel jsem. Už jen to byl pro mě zázrak, že jsem se dokázal vyhrabat z postele, natož pak ještě dojít do školy. Usedl jsem na své místo s omluvným výrazem ve tváři a byl radši zticha. Viděl jsem, že se na tabuli rýsuje zadání testu. Sakra! Úplně jsem na něj zapomněl! To je v háji. Marně se snažím vypočítat aspoň jeden příklad. Nechápu vůbec nic. Tohle jsme přece ještě neprobírali, ne? Nebo snad ano? Kdo se v tom má k čertu vyznat?! Naštval jsem se a zmačkal svůj papír na písemku. Kašlu na to. Zvedl jsem se z lavice. Odcházím.
DM 23 – Yasmin
Veni, vidi, vici. Autorka: Yasmin Mia Madisson Mé úplně první závody. Plavecká hala přecpaná k prasknutí. Tribuny jsou plné fanoušků, ostatní plochu zaplňují plavci, trenéři a rozhodčí. Už je to tady! Přesouvám se k svému startovnímu bloku. Nohy se mi třepou tak, že si nejsem jistá, jestli nahoru vůbec vylezu. Točí se mi hlava. Asi budu zvracet… Pár vteřin před startem se zklidňuju. Zhluboka dýchám a rozhlížím se kolem sebe. Lucie je tu taky. Tak to se můžu jít klouzat. Start.Mé paže a nohy dělají přesné pohyby, nemusím vůbec přemýšlet. Otočka.Jen já a voda. Jsem v cíli, zklidňuji dech. Ostatní tu ještě nejsou.Zvítězila...
DM 23 – Siny
Veni, vidi, vici. Ale ale… má drahá, vždyť jsem ti to říkal. Varoval jsem tě snad stokrát. Mělas‘ mě poslechnout a nic by se nestalo. Ne, ani slzy už ti nepomůžou. Ani slovo přes zalepená ústa nevyřkneš – jsem plný tvých lží.Věřil jsem ti, miloval tě… a tys zradila. Podívej, už ti kopu hrob. Je to fajn místo. Přímo vedle Anny. Jo, ženský. Vy si zkrátka nedáte říct. Jste všechny stejný!Však uvidíme, jaká bude ta příští. Pro jistotu si přikoupím další zahradu, tady už stejně nic neporoste. Tak vidíš, miláčku, neunikneš… Přišel jsem, viděl jsem a zvítězil jsem.. Pánem jsem tady já!
DM 22 – Cerridwen
Život je jako bonboniéra – nikdy nevíš, který bonbon si vybereš. * Neměla vůli cokoliv dělat, ať se rozhodla jakkoliv, rozhodla se vždycky špatně. Často si říkala, že měla udělat něco jiného. Ale čas se vrátit nedá.Ona zahořkla a beztak se domnívala, že kdyby si vybrala jakoukoliv možnost, vždycky by to bylo něco ošklivého.Jednou si řekla, že to už nechce snášet. Aby necítila tu hořkost. Aby necítila nic.Při nákupu prášků na spaní zahlédla onen slogan o životě a podobnosti s bonboniérou.Když je ve svém prázdném bytě polykala, přemýšlela, jestli jeho autor věděl o tom, že někdo má tu bonboniéru už od začátku plnou jen bonbonů, které mu...
DM 22 – Anseiola
Život je jako bonboniéra – nikdy nevíš, který bonbon si vybereš. * Sníme o tom, jaký bychom mohli mít život. Co všechno by se mohlo přihodit, kdybychom se bývali byli rozhodli tak nebo onak… A to, co máme, nám obvykle nestačí a chtěli bychom něco víc. Dokonce se nám někdy zdá, že k nám život není spravedlivý, že tamtem má tamto a my nic. Ale každý bonbon nějak chutná. Můžeme se rozhodnout, jestli ho budeme cucat dál, nebo ho vyplivneme a vezmeme si jiný. Otázkou zůstává, jak bude chutnat a jestli nakonec nebudeme litovat vyplivnutého bonbonu. Ale na každou chuť si jazyk časem zvykne. Život je krásný, když víme, jak jej...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
