Věrná až do konce
Co všechno se stane, když má na trůn malé země nastoupit mladá a nezkušená královna? Prostornou kaplí kráčel zasmušilý průvod, z kůru se přízračně, jakoby z nebe, snášel tesklivý hlas chorálu. Dokonce i sochy a obrazy svatých měly jakoby pochmurný obličej. Zástup za márami byl předlouhý. Každý se chtěl rozloučit s králem Sanchem, který své zemi vládl bezmála třicet let. Nejzasmušilejší však byla postava kráčející hned za márami. Princezně Berenikee nebyl Sancho jen dobrým králem, ale taky otcem, který jí i při všechny své povinnosti nahrazoval i matku. Sbohem, otče, loučila se s ním v duchu. Ty se teď na mě budeš dívat z ráje. Ty se budeš těšit z přítomnosti Ježíše Krista, zatímco mně přenecháváš přetěžký úkol. Jako tvoje jediná dcera, otče, budu královnou...
Nezapomenutelný výměnný pobyt
Jak může dopadnout jedna taková sezónní láska… Soňa přišla do školy. Měla před sebou posledních pár měsíců před maturitou, ale vůbec se jí tam nechtělo. A to ještě netušila, co ji tam čeká. Jako vždy přišel na hodinu matematiky třídní Kvapil a tentokráte jim přinesl novinku. „Máme tady jeden pobyt,“ začal na konci hodiny, „za dva týdny by se jelo na Moravu, kde byste se setkali s lidmi z celé České republiky. Jelo by dohromady 8 lidí a to odsud a z vedlejší třídy. Kdo má zájem?“ zeptal se a v tu samou chvíli zazvonilo. Všichni vyrazili ze třídy jako diví, zůstala jen Soňa, její nejlepší kámoška Linda, Petr (nejoblíbenější kluk ze třídy) a Miranda (holka, se kterou se nikdo nebavil, protože přebírala kluky a byla namyšlená, ale mezi...
Štědrý večer
Trošku „jiná“ vánoční povídka. Volám hvězdy. Objímají mne, když se mi nedostává slov. Jako právě dnes. Hladí má složená křídla a našeptávají mi, abych uklidil zbytek bramborového salátu a sfoukl svíce. Jsem sám. Proč? Proč jsem všem, kteří mne kdy milovali, řekl, aby šli pryč? Všechny jsem odehnal ve snaze učinit život lepším. Můj, jejich … Bože, copak na tom záleží? Bláhový jsem byl. A zatímco z jiných domů slyším zvonivý smích a radost, můj dům – mé srdce! – zeje temnotou. Pod mé světlo nikdo nepřijde, aby strávil Štědrý den u mého stolu. Přesvědčil jsem se o tom ostatně i letos. Při sledování Vánočních pohádek, vší velké lásky a všech těch dobrých konců mne pojala hrůza. Co když … co když už sám nadobro zůstanu? Co když má...
Vzdušné zámky a hrady z písku
Některý život se může krutým jen zdát a jiný, ač tak nevypadá, jím být. Dvě mladé dívky s jiným životem ale stejným osudem se potkají na osudném místě svého života. Když se vzbudila, nikdo už v domě nebyl. Opláchla si obličej ve džberu s vodou, oblékla se a vyšla do ulice. V koutech a u stěn domů se válely odpadky, šlupky od zeleniny, sláma a kosti. Ani to nevnímala a vyšla na ulici, kde vešla do pekárny. ,,Ahoj Albe,“ pozdravila muže, který stál za relativně čistým dřevěným pultem. ,,Nazdar Stanzko, tak co chceš k snídani dneska, komteso?“ Dívka se ušklíbla a zkontrolovala obsah váčku s penězi, pak vysázela na pult tři grešle. ,,Dej mi kus toho tvýho jakože masovýho koláče a nech si ty vtipy.“ Když se vzbudila, protáhla se a zavolala služku. Ta...
Procitnutí
Sen a realita jsou dva naprosto odlišné pojmy. Dokáže je rozeznat opravdu každý? Vlastně nevěděla, proč mu na nabídku setkání kývla. Juliet stála na břehu jezera a pozorovala Yvese, který se snažil odvázat malou pramičku od rozložitého stromu. Už deset minut tam stála a ani se nepohnula. Zírala střídavě na mladého muže a na nádherně zabarvenou podzimní krajinu. Milovala tohle období. Milovala barvy, milovala depky, milovala déšť. Dokázala se celé hodiny dívat z okna, snít a pozorovat padající listí. Stála nad vodní hladinou a přemýšlela. ,,Kdyby jen věděl,“ pomyslela si. ,,Kdyby věděl, kolik trápení mě stály ty jeho oči.“ Přesně si dokázala vybavit ten moment, kdy ho uviděla poprvé. Bylo to po přechodu na střední školu. Také na podzim – že by...
Příběh dnešní doby
Příběh, který se mohl, ale i nemusel stát. František Kedlubna nevěděl coby. Má jít nakoupit? Nu, proč ne. Stejně neví co s časem a nějak by se zabavit měl. Převlékl se z tepláků do slušivého oranžového trička s nápisem „Chci tě“ a upnutých džínů. Nenosil je proto, že by byl in, ale protože se v nich cítil dobře. A musím říct, že i dobře v nich vypadal. Úplný štramák. Trochu se učesal, do kabely dal peněženku a kapesníky, šup a vyráží se koukat po obchodech. Vyšel ven, rozhlíží se, jestli neuvidí některého svého známého. Pražské ulice jsou ale v této čtvrti liduprázdné. Smutně si pohvízdl, nadskočil a razil si to na tramvaj. Měl dobrou náladu, dneska se mu zdál nádherný sen. Přinášel mu tušení, že se stane něco krásného, něco, na co jen tak nezapomene....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
