Příběh o stvoření světa
Tento příběh jsem viděla během mé ranní meditace a ráda bych se s vámi o něj podělila. Měla jsem hlavu plnou toho, co mám dnes udělat a potřebovala jsem se uvolnit. Meditace mě vždycky uklidní a dá sílu do nového dne. To jsem ale ještě nevěděla, že během meditace mi před očima proběhne celý příběh o tom, jak vznikl život na planetě Zemi. Ten příběh mě uchvátil, a proto bych se s vámi o něj ráda podělila. Těžko říct, co mi tím moje mysl chtěla říct, proč mi zrovna tenhle příběh ukázala. Zdálo se mi o jedné bytosti, nádherné, jakémsi andělovi. Začalo to tmou, za chvilku jsem ve tmě viděla světýlko. Světýlko se postupně přibližovalo a já jsem si uvědomila, že se jedná o nějakou bytost. Byla smutná, protože byla sama. Miliony let jen plula vesmírem. Bytost samota...
Příběh (ne)obyčejného galeonu
Na počátku byla obyčejná hromádka kamení – nic zvláštního, ale prací mnoha skřetů a kouzelníků vzniklo něco zcela výjimečného – obyčejný galeon. A toto je jeho zcela neobyčejný příběh, který vám bude vyprávět. Ihned po vydolování jsem byl přebrán a přeprán. Dračím ohněm jsem byl roztaven a společná práce skřetů a kouzelníků mě slila a vyrazila. Ihned po ražbě jsem byl pečlivě zkontrolován. Deset skřetů mě postupně prohlédlo a konstatovalo, že jsem zcela čistý a bez jediné vady. I proto jsem mohl být po pečlivé dokumentaci předán do centrálního trezoru u Gringottů. Jsem galeon s číslem 657-232-105. Na mém čísle není nic výjimečného, a tak bohužel nepatřím mezi elitu. V centrálním trezoru se nás nachází tisíce. Mnoho z nás je čistých a bezchybných, ale i zde se...
Z deníku zdravotní sestry – Duha
Byl to obyčejný pracovní den. Služba se chýlila ke konci. Počasí venku se zbláznilo. Chvíli lilo, chvílemi se dralo slunce mezi mraky. A tak se to pořád střídalo. Už jsem byla opravdu unavená. Zbývalo jen posbírat po večeři a rozdat večerní infuze. Pomalu jsem obcházela pokoj po pokoji. Utřít stůl, napojit kapačku, rozloučit se. Další pokoj. Mé oči však spočinuly na okně. Za oknem se zjevila duha. Ale tak obrovská a silná! Obklopovala doslova celé město. Takovou jsem ještě neviděla. Ihned jsem si ji vyfotila na památku a dlouhou chvíli na ni hleděla. Naplňovala mě krásou a příjemným klidem. Pak jsem došla na pokoj, ve kterém ležela již druhý měsíc paní. Měla hrudní drén, plíce se ne a ne roztáhnout. S dopomocí chodila. Byla smutná a unavená. Uklidila jsem po...
Vykradači hrobů
Vykradači hrobů „Sedm stop hluboko a stejně to nestačí…” bručel zachmuřeně hrobník a v kleče zkoumal rozbité víko rakve. Nebožtík z ní napůl vypadával. Zběžně mrtvého prohlédl. Veškeré cennosti zmizely. Zrovna tuhle dámu si pamatoval. Zámožnější rodina. Vybavili ji do hrobu zlatými prsteny a náhrdelníkem. „Zloději zatracený! Ani po smrti jim nedaji klid. Herdek!” zaklel a znovu přiklopil víko. Vylezl z hrobu, popadl lopatu, aby rakev podruhé zasypal, jenže pak se otočil. „Co je, Tome?” broukl podrážděně. Tom byl vyzáblý sirotek. Vyrůstal na ulici a občas na hřbitově vypomáhal. Dostával za to pár drobných, ale vedení o tom mlčelo. „Ředitel Felitz pro vás posílá,” zadrmolil rychle chlapec a nakukoval přes okraj hrobu. „Je tam mrtvola?” „Jo,” zahučel hrobník. „A...
Soutěž
Mohlo by se zdát, že Vrba přichází s novou soutěží. Ale na tu je ještě čas. Mezitím si můžete přečíst příběh z pera Olivie Wines o dvou dlouhodobých kamarádkách, které spolu vedou zajímavou soutěž. Nahlédněte s nimi do jejich deníčků a zjistěte, kdo vyhrál nejnovější kolo. -*- Stařenka se zarputilým výrazem, převelice pečlivě, brousí do špičky konec své vycházkové hole. Je to dobrá, kvalitní hůl a rozhodně se o ní dá říct, že se o ni jeden může opřít. Žena zkušebně klepne hůlkou o zem, až se malým bytem ozve naléhavě pronikavý zvuk. Na seschlé tváři stařeny se objeví velmi ošklivý úsměv, když si všimne, že v parketách po hůlce zůstal malý důlek. V rádiu, které se v tomto bytě nikdy nevypíná, přehnaně veselý moderátor oznamuje, že jsou právě dvě hodiny odpoledne....
Tma
Slečna Mira si pro čtenáře připravila krátký příběh nořící se do mysli padající duše člověka, který je mrtvý a čeká na své znovuzrození. Nebo je to snad jen sen? -*- Tma – tma tak hustá, že jsem si byl jist, že mě pohltí, pokud jí brzy neuhnu. Jaký by to ale mělo smysl? Všechno bylo pryč. Jakýsi zvířecí instinkt ve mně ale vzbuzoval strach. Strach tak strašný a neovladatelný, že jsem ustoupit musel. Instinkt, který mě k tomuto donutil ale netušil, že za mnou už nic není. Mé bosé a zaprášené nohy poseté odřeninami a záděrami se s očekávanou kamennou podlahou nesetkaly. Místo toho mi kolem uší prosvištěl ledový vzduch, jako by se se mnou loučil a pak… Padal jsem. Nevím, jak dlouho. Nevím ani kam. Jedinou konstantou tohoto zvláštního přespříliš dlouhého pádu byla...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
