Vykradači hrobů
Vykradači hrobů „Sedm stop hluboko a stejně to nestačí…” bručel zachmuřeně hrobník a v kleče zkoumal rozbité víko rakve. Nebožtík z ní napůl vypadával. Zběžně mrtvého prohlédl. Veškeré cennosti zmizely. Zrovna tuhle dámu si pamatoval. Zámožnější rodina. Vybavili ji do hrobu zlatými prsteny a náhrdelníkem. „Zloději zatracený! Ani po smrti jim nedaji klid. Herdek!” zaklel a znovu přiklopil víko. Vylezl z hrobu, popadl lopatu, aby rakev podruhé zasypal, jenže pak se otočil. „Co je, Tome?” broukl podrážděně. Tom byl vyzáblý sirotek. Vyrůstal na ulici a občas na hřbitově vypomáhal. Dostával za to pár drobných, ale vedení o tom mlčelo. „Ředitel Felitz pro vás posílá,” zadrmolil rychle chlapec a nakukoval přes okraj hrobu. „Je tam mrtvola?” „Jo,” zahučel hrobník. „A...
Soutěž
Mohlo by se zdát, že Vrba přichází s novou soutěží. Ale na tu je ještě čas. Mezitím si můžete přečíst příběh z pera Olivie Wines o dvou dlouhodobých kamarádkách, které spolu vedou zajímavou soutěž. Nahlédněte s nimi do jejich deníčků a zjistěte, kdo vyhrál nejnovější kolo. -*- Stařenka se zarputilým výrazem, převelice pečlivě, brousí do špičky konec své vycházkové hole. Je to dobrá, kvalitní hůl a rozhodně se o ní dá říct, že se o ni jeden může opřít. Žena zkušebně klepne hůlkou o zem, až se malým bytem ozve naléhavě pronikavý zvuk. Na seschlé tváři stařeny se objeví velmi ošklivý úsměv, když si všimne, že v parketách po hůlce zůstal malý důlek. V rádiu, které se v tomto bytě nikdy nevypíná, přehnaně veselý moderátor oznamuje, že jsou právě dvě hodiny odpoledne....
Tma
Slečna Mira si pro čtenáře připravila krátký příběh nořící se do mysli padající duše člověka, který je mrtvý a čeká na své znovuzrození. Nebo je to snad jen sen? -*- Tma – tma tak hustá, že jsem si byl jist, že mě pohltí, pokud jí brzy neuhnu. Jaký by to ale mělo smysl? Všechno bylo pryč. Jakýsi zvířecí instinkt ve mně ale vzbuzoval strach. Strach tak strašný a neovladatelný, že jsem ustoupit musel. Instinkt, který mě k tomuto donutil ale netušil, že za mnou už nic není. Mé bosé a zaprášené nohy poseté odřeninami a záděrami se s očekávanou kamennou podlahou nesetkaly. Místo toho mi kolem uší prosvištěl ledový vzduch, jako by se se mnou loučil a pak… Padal jsem. Nevím, jak dlouho. Nevím ani kam. Jedinou konstantou tohoto zvláštního přespříliš dlouhého pádu byla...
Úplňková noc
Moji milovaní čtenáři a autoři, potřetí mi bylo ctí uspořádat pro vás výzvu a potřetí jste mne nezklamali! Podařilo se vám sepsat strašidelný příběh, ze kterého až běhá mráz po zádech. Ač byl čas neúprosný, většině z přihlášených autorů se podařilo sepsat své pokračování a v jedenácti lidech dokončit příběh o rovných 1800 slovech a získali v rámci UNC krásné druhé místo v kategorii Umělecký počin roku. Doufám, že se vám bude líbit. Už vás nebudu zdržovat od čtení. Vaše Vrba. -*- Ten les tam stál tisíce let a dlouhá staletí do něj žádný člověk nevkročil. Možná je odrazoval už sám název – Les prokletých. Možná to byly obrovské pavučiny s průměrem několika metrů, které bylo dobře vidět už od kraje lesa. Možná jim stačilo jen slyšet skřípění stromů. Nejhorší to ale...
Stratená v myšlienkach
Burácajúce kvapky mi padajú na dáždnik, silný vietor sa mi opiera do chrbta a ženie ma vpred. Väčšina ľudí dnes neopúšťa teplo svojich príbytkov, ja však áno. Prechádzam pod veľkými dubmi a vdychujem čerstvý vzduch, vlasy mi padajú do tváre, no ja si ich nepopravím, iba ďalej kráčam. Kráčam, venujem sa iba svojim myšlienkam, ktoré mi v hlave tvoria tornádo. Nevšímam si ako kladiem nohu pred nohu, ani to ako otváram veľké hnedé dvere, preberiem sa až po tom, čo mi v nose udrie tá vôňa. Vôňa kníh! Nemusím ani zdvihnúť hlavu a viem že som v knižnici. To je to čo sa mi odohrávalo v mysli, moje najväčšie túžby. Netúžim po večnom bohatstve ani sláve. Túžim po vôni starého papiera, po pocite spoznania nového sveta. Musela som sem prísť, zaujíma ma niečo iné ako neustále...
Medvěd a král
Bylo nebylo, za starých časů, které si dnes nepamatují ani ti nejstarší z nás, jedno království. V něm žil starý král, který měl sedm dcer. Většinu z nich již dávno provdal za panovníky sousedních zemí, jen ta nejmladší, a jemu nejmilejší, ne a ne obléci svatební šat. Žádný z nápadníků se jí nelíbil, žádný jí nebyl dost dobrý. Tenhle byl moc starý, tamten zase moc ošklivý. Starý král se zlobil. Přemlouval, domlouval, vysvětloval a vyhrožoval, ale se svou dcerou ne a ne pohnout. A tak si král lámal hlavu, aniž by tušil, že srdce jeho nejmladší dcery už je dávno někomu zaslíbené. Nedaleko království žil na pokraji lesa mladý lovec. Říkalo se o něm, že je synem loupežníka a čarodějnice. Otce jaktěživo neviděl a matka byla baba prapodivná. Léčila ve...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
