* Úplňkové čtení 3/19 *

Milí čtenáři, vážení spisovatelé, drazí návštěvníci čítárny Pod vrbou, první jarní den je i prvním jarním úplňkem. Keltská Ostara kola roku tak získává širší rozměr. A čítárna přináší v tomto magickém čase shrnutí všeho, co se mezi proutím vrby odehrává… * Není žádnou novinkou, že Sub Salix tepe v rytmu Spisovatelského klání. Tato unikátní soutěž má přesně dané zadání a autoři posílají postupně 4 kapitoly svého příběhu. Prozatím se klání účastní 9 pisálků, kteří se drží a pokořují jednu kapitolu za druhou. S odvahou a odhodláním se pouští do všech nástrah, které jim jejich příběh přináší. Vždyť kdo by se nechtěl stát opravdovým spisovatelem! Pojďme se podívat na zoubek jednotlivým příběhům. Každý je úplně jiný, přestože mají dle zadání shodnou strukturu....

Evropa – Nový svět – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Všichni se sešli v hale, jejíž dveře zapečetili, až byly možná bezpečnější než hlavní brána. Přeci jenom, pokud se mělo cokoliv stát, tohle bylo posledním místem, kde se mohli schovat. Všichni ale moc dobře věděli, že ačkoliv je budova dobře střežena, jednou se zvířata dostanou i sem. Pro tyhle případy byl vybudován ve sklepě tunel. Do tunelu jste se mohli dostat pouze v případě, že jste odsunuli knihovnu, která se poté na páčku, která je u vstupu do podzemí, vrací do své původní pozice. Byla tudíž velmi malá šance, že by se tudy zvířata dostala. Taran byl vůdcem tohoto místa. V normálním životě se věnoval bojovým sportům a střelbě. Díky tomu je nyní zdatným bojovníkem, jehož...

Učedník Smrti – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… * … nalistovat první kapitolu Bolest, vzdálené šumění v uších, rozmazané barvy a nevěřícný údiv nad tím, co se to vlastně stalo. Neuvědomoval si pořádně nic. Zatím. Do nemocnice ho převezli velice rychle, přesto byl jeho stav natolik vážný, že šance na přežití byla opravdu malá. Rovnou putoval na sál, kde se pokoušeli zastavit masivní vnitřní krvácení a pak… „Ztrácíme ho!“ Ten zvuk však James nevnímal. On měl náhle pocit, že všechno je v pořádku. Najednou ho nic nebolelo, neslyšel žádný podivný šum, ani vidění neměl rozmazané. Posadil se. Připadal si podivně lehký, a když si prohlédl své ruce, pochopil. Z nějakého nepochopitelného důvodu byly skoro průhledné. Běžně by ho...

Nevinná tvár – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… Upozornění: Povídka není vhodná pro čtenáře mladší 12 let – obsahuje násilné scény a vulgarismy. * Moja nočná mora sa ešte neskončila. Čím viac som sa toho večera bránila, tým viac to Michala bavilo. Divoko sa pri tom smial a bolo mu jedno ako veľmi mi ublížil.  Tvrdo si išiel za svojím. Jurkov plač mi trhal dušu, potreboval ma, no ja  som bola pripútaná k posteli a nemohla som za ním. Plač ustál a ja som začala tŕpnuť hrôzou čo sa stalo. Minúty sa vliekli a každá odbitá sekunda sa hlboko zarezávala do môjho srdca. Konečne bolo po všetkom. Michal mi uvolnil ruky a spokojne sa zvalil vedľa mňa na posteľ. Bez premýšľania som sa vrhla k dverám a prudko som ich otvorila. V kúte na zemi spal malý Jurko, schúlený do...

Život s koňmi – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Běhala jsem z pokoje do pokoje a proklinala naše, že koupili takový velký dům. Táta nikde nebyl a tak jsem zkusila poslední možnost, která mě napadla – tátovu klubovnu pro pravé chlapy. Jednalo se o velkou místnost s biliardem, šipkami, bowlingovo dráhou a mini ledničkami na pivo. Nechyběl ani bar.   Když jsem vešla dovnitř, znovu jsem zatajila dech. Jako když jsem místnost uviděla poprvé. Byla tak velká a přitom tak velmi útulná. Táta zde pořádal pánské jízdy každý druhý týden a jeho kamarádi se sem vždy rádi vraceli. O tomto pokoji se praví legendy, kterým jen málokdo věří. Rozhlédla jsem se po pokoji a uviděla, že se v rohu něco pohnulo. Zbystřila jsem a spatřila...

Probuď se, nebo zemřeš – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Bezradně jsem hleděl před sebe. Tohle se přeci nemohlo stát. Ale stalo. Byl pryč a já díky své neschopnosti nezvládl udělat vůbec nic. Klesnu na kolena a snažím se uklidnit. Hlavou se mi honila spousta myšlenek. Bylo by to jinak, kdybych byl schopen ovládnout to co je ve mně? Zachránil bych ho? Vůbec bychom tu nemuseli sedět. „Ciri!“slyšel jsem křik jako by z dálky. „Ciri!“přibližovalo se to a já pak cítil na svém rameni něčí ruku. Trhnu sebou a otočím hlavu, kde uvidím Rianu. Párkrát překvapeně zamrkám a slabě polknu. „Ri…,“zamumlám a stále značně vykolejený jako bych si to nedokázal připustit. „Co se stalo?“ptala se a sevřela mě v náručí. Přišlo mi jako bych z jejího...