Obžerství
Z pera Ludovica Astiera -*- Všechno se zdálo v pořádku, ale stejně jsem cítil její přítomnost. Seděla tam v koutku mé mysli. Cenila ostré zuby v úsměvu. Vymývala se mi a tlačila mě na hrudi. Přinášela sebou tuhle bolest a prázdno. Prázdno, které se nedalo ničím zaplnit. A já se přesto snažil. Jídlo se zdálo jako dobrý nápad. Nakrmit tu příšeru. Posunout bolest o něco níže. A tak jsem jedl. Jedl jsem tak dlouho, dokud jsem nebyl plný a pak jsem jedl ještě víc. Dokud jsem neměl pocit, že prasknu. Snad by ta příšera potom tou trhlinou mohla vylézt ven a já se konečně...
Pomluva
Z pera Katy Riven. -*- ,,Procházel jsem vesnicí, která se zdála být obydlena hodnými lidmi. Všichni si pomáhali a měli se rádi. Šel jsem se ubytovat do krásného hostince, kde jsem si následně mohl odpočinou u piva. Po chvíli se mi přišli představit tři lidé: Marinette, Joane, a Carlos, avšak Marinette musela po nějaké době odejít, tak jsem zůstal s těma dvěma. Hned co se zavřeli dveře, Joane a Carlos začali vyprávět o Marinette hrozné věci, na první pohled lživé a aby toho nebylo málo, pomluvy zaplnily celou vesnici. Nakonec jsem přeci jen natrefil na nejvíce pomlouvačnou vesnici. Při odcházení jsem slyšel i mé...
Víra
Z pera Klotyldy Malíkové. -*- Přišel ke křížku u cesty. Měl v plánu udělat si přestávku, občerstvit se, nasbírat trochu sil. Neusedl však hned ke svačině. Poklekl u kříže, sepjal své ruce a modlil se. Tichým, leč pevným hlasem děkoval za vše dobré, co se mu děje, a prosil o zvládnutí všeho těžkého, čím prochází. Vyznal svůj vděk a svou víru, jakkoliv vyznání víry mohlo působit zbytečné: nebýt jí, nebyl by na své pouti. Teprve poté, co dokončil svou modlitbu, odstoupil a usadil se ve stínu, teprve po občerstvení duše jal se občerstvovat tělo. Usedal ke svačině milující a milovaný, úzce spojený se svým...
Obžérství – Uznání
Z pera Indris Elwinor. -*- „To je ale dobrota,“ pronesl labužnicky pan Novák a natáhl svou ruku pro další kousek voňavého borůvkového koláče. „Myslím, že už si měl dost drahý. Nezapomínej, že ti lékař doporučil dietu.“ „Nesmysl. Proč bych si nedal, když mám chuť.“ Pak však přišla noc a pan Novák trpce litoval, že doktora neposlechl. Potil se, bušilo mu srdce a ukrutně ho bolelo břicho. Hekal a naříkal až do rána. Naštěstí se o něj pečlivě starala jeho žena. Vařila mu čaj a stírala kapesníkem perly potu. S ránem přišla vytoužená úleva. Pan Novák vzal svou ženu za ruku. „Mám tě moc rád,...
Naděje
Z pera anonymního autora. -*- Listy stromů začaly prosvěcovat sluneční paprsky, některé z nich si mezi listy dokonce našly cestu a prostoupily dál, aby dotvořily nádhernou ranní lesní scenerii. Škoda, že si ji nemohl užívat chlapec ležící pod stromem. Strhaný, bez nikoho a bez ničeho. Neklidně se vrtěl v neklidném snu, přestože ho paprsky šimraly a lákaly do bílého dne. Nedaleko se však potuloval ještě jeden opuštěný tvor. Nedopřál chlapci odpočinku, byl až moc nedočkavý. Přiběhl ke spáči a horlivě mu slízal z tváře těch pár slz. Jakmile mládenci světlo prostoupilo oči a nad sebou viděl přátelský výraz psa, dostal naději, že to ještě...
Lakomec
Z pera Cesmíny Hardy. -*- Kdysi žil jeden bohatý vdovec ve velkém domě, který rád střádal bohatství a drahé věci. Nebylo to veselé místo, protože pán byl nevrlý a plný zloby. Obával se, že jej všichni chtějí připravit o jeho peníze. Nikomu nepůjčil ani měďák, chudé lidi hnal holí od svého prahu a jen hromadil další peníze. Dokonce vyhnal jedinou dceru, protože si našla nemajetného manžela a takovým chudákům nedá její věno. Čas plynul, do domu chodil už jen sluha a jednoho dne našel pána mrtvého. Nikdo po něm netruchlil. Dcera jeho peníze věnovala chudým a potřebným, protože v jejím srdci nebylo místo pro...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
