Obžerství

Z pera Ludovica Astiera

-*-

Všechno se zdálo v pořádku, ale stejně jsem cítil její přítomnost. Seděla tam v koutku mé mysli. Cenila ostré zuby v úsměvu. Vymývala se mi a tlačila mě na hrudi. Přinášela sebou tuhle bolest a prázdno. Prázdno, které se nedalo ničím zaplnit. A já se přesto snažil. Jídlo se zdálo jako dobrý nápad. Nakrmit tu příšeru. Posunout bolest o něco níže. A tak jsem jedl. Jedl jsem tak dlouho, dokud jsem nebyl plný a pak jsem jedl ještě víc. Dokud jsem neměl pocit, že prasknu. Snad by ta příšera potom tou trhlinou mohla vylézt ven a já se konečně zbavil.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *