Ospalý drak
Pohádku o ospalém drakovi vám sepsala Kira Mae Spencer. Bobřík spánku už spí a určitě se mu zdají nádherné sny. -*- Bylo, nebylo, za devatero řekami, devatero lesy, za horami ne, jedno království. Ale nebylo to lecjaké království, bylo to bobří království. Nic jiného na něm vlastně zvláštního nebylo. Jako každé slušně vychované království mělo krále a královnu, ti měli malé princezny a prince a také poddané. Bobří sedláky a selky, ponocného, zahradníka, dráteníka, porybného i místního blázna. Království to bylo malebné, samá říčka, spousta stromů, však taky jaký jiný kraj by si mohli takoví bobři ke svému životu vybrat. V tomhle království si čas líně plynul, nic zvláštního se nedělo. Sem tam víc zapršelo, někdo okousal víc stromů, než bylo zdrávo nebo se udála...
Zpátky domů
Druhým lovcem, kterému se podařilo ulovit bobříka budoucích dnů, se stala slečna Newika Shelley Lovecraft. -*- „Tady Lexie, tedy, chci říct…“ obraz zašumí, zvuk se zasekne. „Tady Le-“ následuje pár slov v neznámém jazyce, dle intonace se jedná o nadávky, které se ke vzhledu drobné blondýnky v uniformě Průzkumníků Nesmírna hodily asi podobně, jako čtyři copánky s růžovými mašlemi ke kapitánským výložkám. Přitom obojí má na sobě a vlastně to vše poměrně ladí. Obraz hologramu se konečně dává do pohybu a Lexie, kterak se představila, se pokusí o profesionální úsměv. „Tady kapitánka Alexandra Zlá z lodi Stellaktit. Hlásím úspěšné vystoupení z meziprostoru. Nacházíme se Doma, kolem lodi je temnota a zatím prázdno. Pár dní potrvá, než se přesněji zorientujeme. Cesta...
Deník výpravy odsouzené k záhubě
Pan James Kelly Johnson v třetím kole úspěšně ulovil bobříka toulavých bot. Dle názvu je každému jasné, že tento příběh nemůže mít šťastného konce. Co se asi expedici přihodilo? Jste-li zvědaví, dejte se do čtení. -*- Den první Vyrážíme! Ach, nemůžu slovy popsat ten pocit, jaký člověk může mít pouze na začátku podobné výpravy. Do neznáma, do neprozkoumaných končin! Co nás asi čeká?! Nedá se to slovy popsat, ten pocit… Den druhý Cesta probíhá dobře a skupina je pozitivně naladěna. Vystoupali jsme na svah hor a utábořili se ještě před soumrakem. Zítra zamíříme hlouběji do vnitrozemí. Den třetí Tak jsme naposledy zamávali lodi. Té obří, kolosální parní kocábce, která z úbočí hor vypadala jako zrnko písku. Jaká krása, takový pohled. Míříme do hor. Den čtvrtý...
Růžová paní
Další z řad lovců a hlavně úplně první úspěšný lovec druhého bobříka, je Mintaka Orionis, která si k lovu vybrala bobříka cizích světů. -*- Najednou stála před jeskyní, ze které vycházelo množství malých skřítků. Byli veselí a tak zvláštně švitořili. Nerozumně jejich jazyku, ale vnímala tu jejich nekonečnou a upřímnou radost z toho, že je zase tady. Jeden ze skřítků ji vzal za ruku a vedl ji lesní pěšinou hlouběji do lesa. Takové barvy, které ji nyní obklopovaly, nikdy neviděla. Tak syté a sametové! Všechno zářilo úplně jinak než ve světě, který běžně znala. Byla těmi výjevy fascinována. Vše lačně hltala očima jako malé dítě. Chtěla si uchovat v paměti každou vteřinu této magické cesty. V tom se skřítci zastavili. Stáli před studánkou. Nebo spíš před malým...
Dlouhé zimní večery
V třetím kole se přidala k lovu slečna Christina Meadows a úspěšně ulovila bobříka sta chvil. -*- Na oknech se tvoří jinovatka. Svět se probouzí do chladného zimního rána. Z nebe se na zem snáší sněhové vločky. Vypadají, jako kdyby ve vzduchu společně tančily. V jednom okně se právě rozsvítilo. Zanedlouho z domů vyběhly děti a začaly skotačit ve sněhu, stavět sněhuláky a házet po sobě sněhové koule. Někteří dospělí je s úsměvem sledují a vzpomínají, jak se i oni radovali ze sněhové nadílky a trávili bezstarostné chvíle se svými přáteli, poté se vrátili domů a čekal na ně šálek té nejlepší horké čokolády, jakou si jen dovedeme představit. Někteří zase jen zachmuřeně seškrabávají námrazu ze svého auta a doufají, že v noci nebude mrznout. Vzduchem se line vánoční...
Rekapitulace šestého kola lovu bobříků
Šesté kolo lovu literárních bobříků je za námi. A s ním i tradiční rekapitulace. Vydávání příběhů bude pokračovat tak, jak bylo již dříve řečeno. Od listopadu očekávejte tři příspěvky denně a to v sedm ráno, v pravé poledne a v sedm večer. Můžete si tak ke snídani, obědu a svačině vždy přečíst něco hezkého. Pojďme se ale zaměřit na účast v šestém kole. Je znát únava, kdy studenti již naplno vypracovávají stohy domácích úkolů. Je i možné, že paní Múza je opustila. A proto i účast byla slabší. Avšak i tak stále krásná. Šestého kola se celkem zúčastnilo 14 odvážných lovců a lovkyň. Opět jsme se však stali svědky jednoho neúspěšného lovu. My však věříme, že autor se nevzdá, bude lovit dál a uprchlého bobříka si doplní v bonusovém kole! Úspěšnými lovci šestého kola se...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
