Sen o otci
V průběhu léta se slečně Rogerin podařilo ulovit bobříka veršů. A vy si jej nyní můžete přečíst. -*- Zavírám oči, usínám. Pohlcuje mě tma, něco však vnímám. Jsem a nejsem doma. Přicházím do kuchyně, tam táta u stolu sedí. Šeptá zas jaká jsem svině. Že to bolí, bohové vědí. Teprve když odcházím, dojde mi ta skutečnost. za mrtvým se ohlížím, je to velká podivnost. Táta zemřel a už tu není, nenadává mi a nemučí, v mysli mi však ta slova zní a to, že tu není, zas mě mučí. Je strašné pravdu znát – že za život si tak zvykneme, že nemuset se každý den bát je to, co už asi...
Pojďte snít
Lov bobříků zaujal i slečnu Betrii. I ta se rozhodla začít lov bobříkem sta chvil. -*- Zasněžené pláně lákají k zimním hrátkám. Děti skotačí, staví sněhuláky. Na kopci čilý ruch prozrazuje radost. Sáňky, boby i lyže protínají vyježděné stopy. Červené tváře jsou otiskem mrazivého větru, avšak ani ten radostnou atmosféru nezkazí. I brekot dítěte, které upadlo, patří k této zimní pohádce. Pojďte snít spolu s nimi.
O Angelině a hříběti
Slečna Rogerina se vrátila k lovu bobříků a podařilo se jí ulovit bobříka spánku pohádkou o Angelině a hříběti. -*- Angelina Burkesová, osmiletá žákyně základní školy, stála 2. července na místním hřbitově a pokládala nádherné květiny na náhrobní kámen své matky. Byl to už rok, co spolu byly na jedné výpravě. Maminka pracovala u policie a měla za úkol zastavovat nebezpečné zločince. Angelina jí často pomáhala, protože byla šikovná a na svůj věk rozumná. Jeden z mužů byl ale silnější než maminka. Její dcera se stihla schovat, ale i tak byla očitým svědkem toho, jak odpadlík společnosti na maminku použil vystřelil. Nikdo už jí nedokázal pomoci. Teď jí nezbývalo nic jiného, než otřít si slzy a vydat se domů za tatínkem. Po cestě že hřbitova si vždycky potřebovala...
Poslední chvíle
K lovu bobříků vítáme slečnu Katie Haleki, která jako první ulovila bobříka sta chvil. -*- Na mýtině panovalo ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl poryv chladného větru a vrzání staré břízy. Bílý sníh odrážel zapadající slunce. Vypadalo to přenádherně, jako by zem pokrývala záplava blyštivých diamantů. Ona ležela zcela nahá a chlad jí neúprosně prostupoval tělem. Zavřela oči. Vydechla. Ten výdech, ten byl její poslední.
První hráz
Do lovu bobříku se přidala i slečna Destiny Dark – též si za svého prvního bobříka vybrala Bobříka sta chvil. -*- Bobr Karel našel ve vodě pěkně zbarvené rybky, ale protože jeho nejlepší kamarád méďa Tonda měl zimní spánek, nemohl mu je ukázat. A tak Karel hledal všechno možné dříví v okolí, aby zastavil průchod vody a zamezil tak rybkám k útěku. A od té doby Karel staví v zimě hráze.
Vánoční prázdniny v Bradavicích
Mezi nové lovce bobříků vítáme i slečnu Lauru de Morganne, která si za svého prvního bobříka zvolila Bobříka sta chvil. -*- Kolejní ředitel se houpal ve svém křesle u krbu a vymýšlel program na první den po Vánocích. Většina studentů odjela za rodinou, ale i ostatní si zaslouží pořádnou péči. Projdou se sněhem k jezeru, kabáty zahřejí kouzlem. Pak rychlá koulovačka na louce mezi lesem a hradem. A nakonec horká čokoláda!
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
