Beránek a Rozmarýna
Máte pocit, že nejde napsat romantický příběh o beránkovi a rozmarýnce? Slečna Vilja vás, stejně jako bobříka velkých citů, vyvede z omylu. -*- Jednoho jarního dne se stalo, že se jedna mladá rostlinka seznámila s podivným tvorem. Od semínka rostla na slunné stráni a znala jen broučky, mravence, včelky, motýly a jiné druhy hmyzu a ptáky, kteří létali na modré obloze. Pak přišel on, byl veliký, porostlý bělostnou vlnou, měl kopýtka a tlamu, kterou okusoval ostatní rostlinky okolo. Připomínal ji bílé mráčky na nebi, které často zvěstovaly životadárný déšť, ale svou cizostí ji děsil. Když se k ní ten tvor přiblížil tak blízko, že si k ní čichl, vykřikla hrůzou a děsem. Podivný tvor se na ni překvapeně podíval...
Vůně česneku
Vydejte se se slečnou Viljou a bobříkem volnosti do doby, kdy lidstvo žilo ještě v tlupách. Jen si potvrdíte, že to nebyl jednoduchý život. -*- Utíkala. Utíkala, co jí síly stačily. Soumrak ze světa zvolna vymazával všechny barvy, což orientaci v lese, který neznala dokonale, neusnadňovalo. Ale nebylo to poprvé, kdy musela utíkat o život v ne moc známé krajině, takže jedna část její mysli nacházela dost prostoru na to, aby myslela i na jiné věci, než jak si zachránit život. Když Ruh přišel s tím nápadem, vypadalo to skvěle. Ne, bylo to přímo dokonalé. Klanové války byly nekonečné. Nikdy netrvalo mnoho zim, než některý z náčelníků zemřel. Nemoci, zranění, nehody při lovu, výzvy jiných mužů… existovalo mnoho a mnoho důvodů, proč byl život náčelníka obvykle krátký...
Zimní radovánky
Pamatujete, jak jste si užívali zimu jako malé děti? Kdo by se do té doby nechtěl vrátit? S bobříkem sta chvil teď máte tu možnost. Slečna Vilja vás na chviličku do dětství ráda zavede. -*- Tu zimu bylo sněhu pomálu, dokud nepřišlo husté sněžení, kdy se sníh z oblohy sypal celé tři dny. Když se pak nebe vyjasnilo, naše vesnička byla jako v zimní pohádce. Bílo kam až oko dohlédne, sníh nejlepší kvality a my jsme se rozhodli postavit sněhuláka. Byli jsme čtyři a měli jsme spoustu energie, takže jsme se s tím nepárali, než se kdo nadál, základní koule byla tak veliká, že jsme jí už ani ve čtyřech nedokázali pohnout. Tak dlouho jsme řešili, jak na ni pak dostat druhou, až nás napadlo tu kouli vydlabat. Nakonec jsme místo sněhuláka měli prostorné...
Deštěm a městem
Bobřík toulavých bod od slečny Viljy je příběh o odvážné Anice a jejím zapomnětlivém tatínkovi. -*- Anika stála před budovou městského bazénu, na zádech měla batůžek s věcmi na plavání, které si dala vzorně do sáčku, aby jí nic nezmáčely, a dívala se do deště. Nevěděla, kolik je hodin, ale byla si jistá, že tu na tatínka čeká už hrozně dlouho. Taky si byla poměrně jistá, že na ni tatínek zase zapomněl. Skoro pokaždé, když ji měl po plavání vyzvedávat taťka, přijel pozdě, pořád se omlouval a cestou domů se s ní stavil v cukrárně, kde jí koupil zmrzlinový pohár. Anika se na něj za to nezlobila, vždycky byl takový a často to byla docela legrace. Inu, tátu přece znala celý svůj strašně dlouhý život, tak dlouhý, že ještě neuměla hodiny, protože to se naučí až ve...
Studentská rapsodie
Slečna Vilja Carrie Dechant spolu s bobříkem veršů vám připomenou, že student, ten těžký život má… -*- Profesor neví, jak těžký život student má. Student strachem třese se, co zase vyfasuje, a jen tápe, kdy s úkoly všemi se popasuje, když profesor mu další práci za úkol nakládá. Každý prvák dobře ví, že předměty jsou důležité, nejlepším jsou způsobem, jak znalost procvičit, jak v učení nepolevit a schopnosti své vylepšit, že vědomosti nad zlato jsou a úlohy zapeklité. Však kdo by z toho neměl krutý bolehlav, když stále nějaký ten hotový úkol schází, když je jen práce a úleva stále nepřichází, když Nebelvír musí zvládat co Bystrohlav. Vědomostí totiž na světě je příliš mnoho, by do dětské hlavičky pohodlně vešly se. Mají-li všechny úkoly nějak zvládnout se,...







