Simirajský bojovník – 12. kapitola

Rymirský tábor Fred pomalu otevíral oči. Nad ním se skláněl muž. Sluneční záře mu zakrývala tvář, ale vypadalo to, jako by se ho na něco ptal. Fred byl tak vysílený a měl takovou žízeň, že odpovědět nedokázal. Potom ucítil, jak se mu ke rtům přitisklo něco vlhkého. Byla to čutora s vodou. Fred by v té chvíli nejraději vypil úplně celou láhev naráz, ale onen muž mu dával pít jen po malých doušcích. Bylo to až neskutečně příjemné. Potom ucítil, jak ho někdo zvedá a posazuje na koně. Posadili ho za jednoho jezdce a přivázali je k sobě, aby nespadl. Nevěděl, jak dlouho pouští jeli, ale probudil se až v malém táboře stále ještě někde v poušti. Pořád neměl dost sil, ale už pochopil, že musí pít pomalu. Trvalo mu ještě jeden den, než byl schopný postavit se na vlastní...

Simirajský bojovník – 11. kapitola

Král Nate si připadal skvěle. Právě dokázal něco, co od něho nikdo neočekával. Stále však musel mít na paměti, že ať se mu to líbí, nebo ne a ať se cítí jakkoliv svobodně, stále je otrokem. Na rozdíl od ostatních teď mohl počítat alespoň s lepším zacházením. Než vyrazil zpět do tábora, dostal od velitele týden volna. Potom se měl připojit k jednotce. Byl to tak akorát čas, aby se stihl rozloučit a ještě třeba i strávit nějaké pěkné chvíle s Liou. Cestu zpátky už luštit nemusel, takže mu uběhla mnohem rychleji. Vyrazil krátce po poledni a do tábora dorazil ještě před setměním. Sotva obyvatelé uslyšeli kopyta, vyhrnuli se ven a zvědavě pokukovali, kdo to jede. Pro mnoho z nich bylo obrovské překvapení, když spatřili Nata v Simirajském brnění. Všichni i hned...

Simirajský bojovník – 10. kapitola

Fred Potom, co si Nata odvedl onen cizinec, zůstal Fred sám. Bál se víc něž kdy jindy, že domů se už nikdy nedostane a že svoje kamarády už taky nikdy neuvidí. Mezi otroky strávil necelý další týden. Den co den stál na pódiu, kde ho okukovaly spousty lidí. Nikdo neměl zájem. Jednoho večera bylo všem otrokům oznámeno, že se budou stěhovat do jiného města. Důvodem bylo, že si je nikdo nechtěl koupit. Noc ještě zůstali ve městě a ráno za úsvitu vyrazili. Všichni byli spoutáni k sobě, jak za ruce, tak za nohy. Nemohli udělat pořádný krok, a tak se vyvracela možnost, že by se někdo pokusil utéct. Šli přes poušť. Nikde nebylo nic, všude jen písek. Nikdo netušil, kam jdou, ani jak je to daleko. A vlastně to ani nikoho nezajímalo. Fred se snažil vymyslet nějaký způsob,...

Simirajský bojovník – 9. kapitola

Výběr Ráno lilo jako z konve. Dešťové kapky bubnovaly na střechu stanu a donutily Nata vstát dříve, než zamýšlel. K tomu se ještě přidala vlezlá zima. Když už byl vzhůru, ještě jednou si zkontroloval, že si zabalil na cestu vše, co se mohlo hodit. Okolo sedmé hodiny za ním přišli Lim a Byrek. Tvářili se neuvěřitelně tajemně. Dostal od nich obálku s instrukcemi a pokyny, aby se dostal na místo zkoušky. „O tomhle nikdo nic neříkal!“ rozčiloval se. „Uklidni se. Nikdo to nevěděl! Má to prověřit, jak jsi schopný orientovat se v terénu.“ „A co když to místo nenajdu?“ „Tak končíš. Zkoušky budou čtyři, ale pokud se nedostaneš ani na místo…“ „Kolik mám na to času?“ „Musíš tam být, než zapadne...

Simirajský bojovník – 8. kapitola

Výcvik Plný vzrušení došel k bráně. Čekal tam na něj vysoký, urostlý muž. Hned mu došlo, že je to ten, co byl u Kusse v pracovně. Pláštěnka mu stále zakrývala tvář. „Jsem Limendr, ale říkej mi Lim,“ představil se. Pod pláštěnkou se mihl letmý úsměv. „Já jsem Nathan.“ Zkoumavě si ho měřil a odhadoval. „Vy jste Simiraj?“ Lim si sundal pláštěnku a odhalil svou tvář. Byla ošlehaná mnoha bitvami, ale vypadala přátelská. Jeho temné oči si Nata zvědavě prohlížely. Byl v nich vidět zájem. „Víš vůbec, co to slovo znamená? Nebo kdo je to Simiraj?“ „No, vlastně ani moc ne,“ přiznal se. „Spíš vůbec.“ Lim se nahlas zasmál. „Nevadí, dozvíš se to. A teď nasedej, čeká nás dlouhá cesta.“...