Zlomené srdce

Co kdybych tě vzal za ruku a řek ti: „Mám tě rád.“ Mé city jsou již v rozpuku, nechci být jen tvůj kamarád. Řekl chlapec dívce, když jí zpříma hleděl do očí. Ona se podobala překrásné kytce, která neroste ani v zámoří. „A co když já tebe ne? Co když k tobě nic necítím?“ Prohlédla si je. „Ale doufám, že brzy pocítím.“ „Já doufám, že své city k tobě ztratím,“ po tvářích mu stekly slzy. „A najdu smysl žíti zatím, ale svůj život chci ukončiti brzy.“ A tak chlapec pravil a odešel. Smutně svůj život trávil, přesto on přes kameny neběžel. Dívka tam tak smutně stále, s hlavou plnou myšlenek. V srdci tíhu světa nesla, v životě plném...

Vlkodlačí lov – 1. kapitola

Velké tlapy, hustá srst a ostré tesáky? To všechno má Levalla, alfa samice a vůdkyně vlkodlačí smečky. Shánění krve a masa, přežití její smečky patří k jejím povinnostem. Užívá si zabíjení a strach lidí. Myslí si, že nic jako láska neexistuje, bude v to ale věřit věčně? Cítila je, cítila jejich krev, cítila jejich strach, paniku. Dokázala je vycítit na kilometry daleko. Slyšela jejich vystrašené hlasy, jejich křik, když jim její lovci trhali maso zaživa. Slyšela jejich zmatené pobíhání, které doprovázelo dunění velkých tlap. Vyběhla ze svého úkrytu a připojila se ke svým druhům. Zaujala svoji pozici vepředu a navedla smečku doprostřed kulatého náměstí. Dřevěné chajdy tu byly na každém kroku. V hlavě se chválila za dobré místo pro lov. Vyštěkla a vlci obklíčili...