Zlomené srdce

Co kdybych tě vzal za ruku
a řek ti: „Mám tě rád.“
Mé city jsou již v rozpuku,
nechci být jen tvůj kamarád.

Řekl chlapec dívce,
když jí zpříma hleděl do očí.
Ona se podobala překrásné kytce,
která neroste ani v zámoří.

„A co když já tebe ne?
Co když k tobě nic necítím?“
Prohlédla si je.
„Ale doufám, že brzy pocítím.“

„Já doufám, že své city k tobě ztratím,“
po tvářích mu stekly slzy.
„A najdu smysl žíti zatím,
ale svůj život chci ukončiti brzy.“

A tak chlapec pravil
a odešel.
Smutně svůj život trávil,
přesto on přes kameny neběžel.

Dívka tam tak smutně stále,
s hlavou plnou myšlenek.
V srdci tíhu světa nesla,
v životě plném výčitek.