Můj život

Autor: Natally Daley Ahoj, jmenuji se Puňťa a povyprávím vám o svém životě. Začalo to tak, že jsem byl malé štěně. Nacházel jsem se s bratry a sestrami ve velké stodole plné sena. Vždy, když se žlutá koule vyhoupla nad modré mraky, tak nám lidská bytost s krásnýma modrýma očima nosila krmení. Mě měla nejraději, vždy mě tajně přikrmovala. Jednoho dne už ale nepřišla. Nevěděl jsem, co se stalo. Přišel ale někdo jiný s ještě krásnějšíma modrýma očima. Bál jsem se. Schoval jsem se pod seno, ale ta bytost mě chytila do pracek. Viděl jsem, jak jí stéká voda z očí, nevěděl jsem, co to znamená. Ukázala na mě. Vždy, když někdo takhle ukázal například na prase, už se nikdy neobjevilo. Mám takto skončit?! Ale lidská osoba mě vzala do velké krabice. Nevěděl jsem, proč mi...

Autor : dne 04/18/2017 | Svitky pergamenu, Depresivní | 0 komentářů

Koloběh

Autor: Artemis Bount Keď slnko zapadá Keď sa chrbát skláňa Žiara sa vytratí Ako jemný vetrík v letnom lúči A nastane tá zlá stránka Tma sa už chystá svoje pazúry vytiahnuť Vytiahne a už nevtiahne …. Až zrazu po hodinách utrpenia Žiara prenikavá Roztrhne zlé putá A tma je porozená Nastáva ráno

Autor : dne 04/03/2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Sub Salix se probouzí – Celeste Lennonhart

Jedno z největších hradních tajemství se ukrývá pod ohromnou vrbou, která roste osaměle na pokraji bradavických pozemků. Pod onou vrbou, kde se nachází i čítárna, se skrývá ohromné množství popsaných svitků pergamenu. A právě na tomhle místě stojí majestátní strom, o kterém se šeptá, že je neporazitelný díky mocné magii, která je ve stařičké vrbě už celá staletí. Jeho magii posilují rozmanité příběhy z fantazií spisovatelů a krásná poezie básníků. Když se však v čítárně dlouho neobjevil ani jeden nový svitek, veškerá magie ve vrbě pohasla. Avšak nyní – po roce – se opět podařilo obnovit její magii. Nepřestávejte psát. Sub...

Autor : dne 03/24/2017 | Ze STOklas | 0 komentářů

Sněžný úplněk

Autor: Cristal Juliette Chci změnit podmínky, chci změnit sebe, chci cítit lásku a vidět nebe. Pomíjivost, bolest, bezcitnost němá, nic z toho necítím, nic z toho mne už nezajímá. Neustále a znovu hledím na krásu nebezkou, cítím štěstí, lásku i radost bezbřehou… Nech mne tu ještě chvíli sedět bez strachu, že tě ztratím, jenom tak hledět. Až přijde kometa a za ní rozbřesk. Začneš se ztrácet, potichu odejdeš… Až paprsky slunce nemilosrdně překryjí krásný svit hvězd, zeptám se opět, kdy střetnou se směry našich cest. Tam v dálce mi svítá paprsek naděje, že realita nepřijde, sen v nás snad...

Autor : dne 03/22/2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Malý kouzelník

Autor: Batka Mostrová žil, byl malý kouzelník, který měl svůj skleník, pěstoval v něm rajčata, měl v něm malá morčata, svá rajčata prodával, hodně vydělával, nikdo však netušil, že kouzelník vše nabušil, do rajčat dal proteiny, do morčat zas zbytky, takže malá morčata umřela na to tata. A co malý kouzelník s jeho skleníkem? Skleník lidé rozbili, kouzelníka pohřbili. Neměl rajčata prodávat, ale radši rozdávat, hlavně bez proteinů! Možná bez sacharidů. Ptáte se, jestli to přežil? Ano, předtím, než se zabořil i s rakví do země, cvičil dech pod zemí denně. Ale to není vše, vzal si s sebou kleště, kleštěma rakev rozdělal a ze země se vykopal. A tak malý kouzelník, který podvedl lid, přežil věčný klid. Chudáci malá morčata snědla všechna zbylá rajčata, a všechna tak...

Autor : dne 03/16/2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů