Zatoulaný
Poslední z řady tajných lovců, jehož identitu budeme strážit, se rozhodl ulovit jako prvního bobříka sta chvil. -*- Bylo bílé pochmurné ráno a za okny poletovaly sněhové vločky. S nechutí vstala z vyhřáté postele a postavila vodu na čaj. Povzdechla si. Už to bylo několik dní, co odešel. Přesto jako každé ráno nalila mléko do připravené mističky a položila ji na zem. Mezitím si utřela slzu, která jí stékala po tváři. Copak asi dělá? A proč vlastně odešel? Hlavou se jí honila spousta myšlenek. Oblékla si svůj kabát a vykročila směrem do sněhové vánice. Ve stejném okamžiku se ozvalo zamňoukání. Přece ses vrátil! U dveří se choulila zmrzlá chlupatá kulička. Usmála se a láskyplně jej vzala do...
Špatný den
Poprvé se do hledáčku dostal i bobřík volnosti. Kdo ho však ulovil, to netuší. Opět se jednalo o maskovaného lovce. -*- Mladá dívka se posadila na hradby a koukala se na přírodu před ní. Domů jít nemohla, nevěděla co tam na ní čeká a tak se rozhodla jít na toto místo. Snažila se ignorovat opilé lidi kolem sebe a snažila se nemyslet na to co vše se během dne událo. Chtěla jen sedět a vnímat přírodu. Nešlo to. Seděla a poslouchala pokřiky, ať skočí když chce. A tak jí vyskočilo v mysli proč by vlastně neskočí? Zahleděla se na přírodu a zamyslela se. Po značné chvíli slezla z hradeb a zakroutila nad sebou hlavou. Nevezme si život kvůli jednomu špatnému...
Když za to nestojí
Anonymních účastníků se schází stále víc. Čtvrtý tajemný lovec se rozhodl ulovit bobříka sta chvil a my mu gratulujeme k úspěšnému ulovení. Zachumlala se do své šály a rozhlédla se kolem. Nepřicházel. Mrazivý pocit z nastalého počasí umocňoval pocit vnitřní, který ji přepadal. Studené vločky dopadaly na její obličej a ona pátrala očima mezi průchozími po známém obličeji. Když se ani po půl hodině neukázal, zklamaně se vydala do kavárny uvnitř haly. Posadila se ke stolu a rozplakala se. Nikdy by ji nenapadlo, že ji tak zraní. Všiml si ji jiný muž, který seděl u vedlejšího stolu. Chvíli ji sledoval, až ji nabídl kapesníček. S vděkem bílou látku přijala a pořádně zatroubila. Načež se oba rozesmáli. A svatba? Byla přece...
Roční stáž v Japonsku
V prvním kole lovu bobříků máme již třetího anonymního lovce, který úspěšně ulovil bobříka tajemných dálek. Leden Sněhově bílá Krajina spí a dřímá Tváře štípe mráz Únor Zábnoucí prsty Brzy procitne jaro Teď však vládne chlad Březen Vše se probouzí Bzukot včelího roje Něžné sněženky Duben Jako špatný vtip Aprílové počasí V dálí šumí les Květen Měsíc zrození Pozdní večer první máj Pravý lásky čas Červen Rostou jahody U jezera u vody Dovádí děti Červenec Poklidný vánek Blankytně modré nebe Bouře zbarví hned Srpen Prázdniny končí Dlouhé srpnové noci Už se krátí zas Září Barevné listí Padá ze stromů dolů – očekávání Říjen Kvílení větru Pří chůzi šustí listí – kabát ze skříně! Listopad Na hrobech svíce Ukazují tmou cestu Pro naše mrtvé Prosinec Za...
V zimě poznáš kouzelníka
Dalším účastníkem je autor či autorka? Kdo ví… Daná osoba si nepřála zveřejnit své jméno a my to chápeme. I tak ale udělujeme bod za uloveného bobříka sta chvil. Jmenuji se Bivoj, jsem dospělý bobr. Žiji se svou rodinou nedaleko vesnice, která se nazývá Dogrikův důl. Musím Vám vyprávět, co se mi stalo kdysi v zimě. My se přes zimu uchylujeme do svých hradů a venku nejsme příliš k vidění. Zima už musela být ve své druhé polovině, když se nám zásoby začaly tenčit. Chtě nechtě jsem musel ven. Ale kde hledat v zimě naší potravu? Když jsem své bloudění chtěl už skoro vzdát a vrátit se k Božence, narazil jsem na člověka. Ten si mě všiml a nahlas se podivil, co dělá bobr v zimě venku. Hned jsem začenichal a naznačoval mu, že hledám potravu. Musel být opravdu moc...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
