Moudrost

Z pera Mintaky Orionis. Moudrejch lidí je jako šafránu. A vždycky mě překvapí, jakou podobu moudrost může mít. Tak třeba moje sousedka. Úplně vobyčejná ženská. Tak čtyřicet jí může bejt. A jak vona vychovává děti! Do ničeho jim nekecá a nechá je si všechno zažít. Nemoralizuje, nepoučuje. Zbytečně nechrání. Tohle je život, tak se učte. A voni se ty její haranti učej rychle. Vobdivuju ji, jak je milující, že jim dovolí dělat chyby. A někdy naprosto brutální chyby. Pády na dno. A voni se z toho zas pak samy vyhrabou. Věřej si, uměj si pomoct. A vona věří jim. Vobdivuju její sílu...

Autor : dne 01/13/2022 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Smilstvo

Z pera Mintaky Orionis. Tenhle příběh mám vopravdu rád. Je o strejčkovi faráři. Byl strašně fajn a na naše vesnický poměry nóbl. Všichni ho milovali, nezkazil žádnou legraci a v neděli chodil hrát s chlapama do hospody mariáš. Jeho slabostí byly ženský. Von tomu celibátu moc nedal. To se vobecně vědělo, ale taktně přecházelo. Až když ho pak jedna uvedla jako otce dítěte, tak to prasklo. Ti nahoře se mohli zbláznit. Nejdřív si mysleli, že to ututlaj, ale kdepak! Na to pracovaly zlý jazyky moc rychle. Strejček nezapíral. S farářováním skončil. A lidi ho měli rádi dál a chodili za ním na radu...

Autor : dne 01/07/2022 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Trpělivost

Z pera Mintaky Orionis. Mojí tety máma čekala po válce na svýho manžela. Lístek vo tom, že by byl mrtvej, jí nepřišel. Ale vostatní chlapi už byli doma a von nikde. A to už táhlo na druhej rok po válce. Úřady nic nepsaly a vona čekala a čekala. Všem už se to zdálo pošetilý a nikdo už nevěřil, že by se vrátil. Jen vona. A po dvou a půl letech skutečně přišel. Zdravej a v dobrý kondici. Kde byl a co dělal z něj nedostali. Až na smrtelný posteli se přiznal, že dva roky slavil, že to přežil. Ale to už jeho žena nežila.

Autor : dne 01/02/2022 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Statečnost

Z pera Mintaky Orionis -*- Táta byl velkej zbabělec. Vo mou výchovu se vůbec nestaral, všechno měla na hrbu máma. Mě i bráchu. Ale jedno mu nemůžu upřít. Byl statečnej. Když už to s ním šlo fakt hodně z kopce a nevěděl, co je realita a co alkoholický vopojení, tak se šel léčit. Ze dne na den se rozhod a šel. Dal to. Za tři měsíce se vrátil úplně jinej člověk. Nevím, kde se v něm ta síla vzala. Ale jednoho dne ji objevil. Pak se nám omluvil. Brečel u toho. To od něj bylo to nejstatečnější. Ty slzy. Poprvé se před náma nebál...

Autor : dne 12/14/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Zoufalství

Z pera Mintaky Orionis -*- Znal jsem jednu baletku. Byla výborná. Co výborná! Nejlepší ve své době! Jenže jí umřela dcera. Malá. Vosmiletá. Měla leukémii. A tu ženskou to položilo tak, že se z toho už nikdy nevzpamatovala. S baletem skončila ze dne na den. Strašně zatrpkla. A doteď žije jen sama se svým kocourem. Nesnáší děti, protože jí tak moc připomínaj její vlastní utrpení, který nikdy nepřebolelo. Každej den chodí na hřbitov a stará se o ten hrob. A pak je zavřená doma a s nikým se nebaví. Tohle udělá s mladou krásnou ženskou zoufalost. Moje děti ji znaj už jen jako zlou...

Autor : dne 12/05/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů