Z pera Mintaky Orionis.
Mojí tety máma čekala po válce na svýho manžela. Lístek vo tom, že by byl mrtvej, jí nepřišel. Ale vostatní chlapi už byli doma a von nikde. A to už táhlo na druhej rok po válce. Úřady nic nepsaly a vona čekala a čekala. Všem už se to zdálo pošetilý a nikdo už nevěřil, že by se vrátil. Jen vona. A po dvou a půl letech skutečně přišel. Zdravej a v dobrý kondici. Kde byl a co dělal z něj nedostali. Až na smrtelný posteli se přiznal, že dva roky slavil, že to přežil. Ale to už jeho žena nežila.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!