Poslední kapka
A máme tu dalšího bobříka budoucích dnů. Tentokrát v podání slečny Mii Whitebear. -*- Mám neodbytný pocit, že mě něco nebo někdo pozoruje. Ležím jako obvykle stočený v klubíčku. Jediný pohyb těla způsobuje můj zvedající se hrudník. Před malou chvílí mi však srdce začalo bít jako splašené. Mé podvědomí ví víc než já. Dýchám prudčeji. Teď už vím, že je zle. * Zvláštní sen. Vstanu a před očima se mi roztančí hvězdičky. Tisíce hvězdiček. Přesně takové, jaké jsem včera pozoroval, když se obloha převlékla do černého hábitu. Mátožným krokem přejdu dvorek a zvednu oči k nebi. Hvězdy zmizely. Všechny. Najednou je malátnost pryč. Nasaju čerstvý ranní vzduch. Je prosycen příslibem, že tenhle den bude jiný. Ne že by včera vzduch voněl jinak. A ne že bych každý den...
Podzimek
Prvním příspěvkem pátého kola lovu bobříků je báseň, kterou pro bobříka veršů sepsala slečna Mia Whitebear. -*- Léto pastelkovým šátkem mává mlhy přejí nám dobré raníčko zubaté začíná být sluníčko na louce usychá světlá tráva. Stromy oblečou barev plný háv list užije si bohatě zlato divé představení započato pestrý nebude už v zahradě páv. Miluju ty krásné podzimní dny zamotám se do pavoučích nití domov zkrášlí mi paleta kvítí k životu přivedu fantaskní sny. Na šedém nebi lítá živý drak skřítek na mě modrým očkem mrká liška dýňové kafíčko srká mým směrem míří veveruška prak. Žiju si naplno, do sytosti smát se chci celý ten podzimní čas klenotnici plnou budu mít krás a pryč zmizí všechny...
Bílé sny
Bobřík sta chvil je v prvním kole oblíbený. I slečna Mia Whitebear se rozhodla jako svého bobříka ulovit právě jeho. V místnosti panoval čilý ruch. Stoly kopírující postavení těch ve Velké síni se prohýbaly talíři a mísami plné jídel. Drobné postavičky se míhaly kolem a neustále doplňovaly další a další dobroty a pochutiny. Linn zrovna naaranžovala kuřecí stehýnka na stříbrný podnos, když se za okny spustila další chumelenice. Malá skřítka zvedla oči k té bílé nádheře. Skoro ve stejném okamžiku zaslechla rachot v chodbách nad hlavou, odkud studenti vybíhali s nadšením ven, aby zkoulovali kamarády nebo stavěli sněhové domečky. Zasnila se. Její domeček by měl dvě ložnice a prostorný pokoj, kam by si ze sněhu vyrobila pohodlné lenošky a křesílka. Redakční úpravy...
ŽD10 – Obřad
Drabble v žánru fantasy Palouk se začínal plnit. Na větvích byly zavěšené lucerny, které se lehce houpaly ve vlahém větříku a vrhaly světlo na vzrušené tváře elfů, jejichž pohledy směřovaly k bráně z divoké růže. Tudy měla každou chvíli projít jejich budoucí královna. Zazněla líbezná hudba. Hlasy se utišily. V doprovodu Nejvyššího z Rady přicházela Chaira. Krásnou pleť zdobily oči barvy horského jezera, které spočinuly na každém členu jejich velkého společenství. Na rtech se jí usadil jemný úsměv. Dlouhá cesta, kterou musela ujít, aby se stala vládkyní elfů, je konečně u konce. Teď zbývá jen jediné. Složit Slib věrnosti. Přistoupila před oltář a poklekla. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD9 – Konečně!
Drabble ve formě básně Ráno. Otvírám oči, dnes něco je jinak, z láhve moci právě vypustila jsem džina, pod tlakem dlouho byla má duše, chce letět jak šíp vystřelený z kuše. Ve vzduchu dlouho cítila jsem změnu, už nechci zraňovat se o bílou stěnu, která drží mé bytí v těsném vězení, chci žít jinak, toť teď mé koření. Okovy sundávám, dýchá se hned lépe, bujné srdce v hrudi divoce mi tepe, chci být co nejvíce tady a teď, nevidím světa nezměrnou šeď. Barvy a vjemy jsou mi nyní chlebem, netrápím tělo zbytečným jedem, ctím si své nálady, slyším své touhy, zažívám nezměrné radosti proudy. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
