What we desire

Tak blízko jsem u toho, ale stále nedošáhnu na to. Uniká to mému doteku někde v dáli soumraku. Když je na očích, netoužíme to vzít. Jednou to ale zmizí, teprve se to projeví. To, co jsem chtěla nejvíce, to, co zářilo jako slunce. Byl tu vždy, když bylo třeba. Úsměv jako záře světla. Tiše tu stál, až se rozplýval. Když už zmizel z mé strany, všimla jsem si té rány. Marně tápu ve tmě, stejně není nikde. Ten úsměv už neuvidím, marně se snažím…

Autor : dne 11/20/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Odplata

Děsivá krásou, hrůzostrašná zjevem, překypující zlobou brouzdá tímto světem. Život ji mučí, zemřít ale nemůže. Zůstala tu bez pomoci milovaného muže. Za dávné hříchy platí, duši svou zaprodala. Nechtěla bez něj zůstati, tak se ďáblu zaslíbila. Smutek ji sžírá, bolest ničí. V srdci hluboká díra, co je stále větší. Zůstala tu samotná, bez možnosti spasení. V kletbě polapená chodí světem zatracení…

Autor : dne 02/27/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Naděje

Ztrácíme někdy víru, pláčeme neštěstím. Život je krutý, já vím. Černým tunelem to nekončí, záblesk světla na konci je. Až se ztracená naděje obnoví, spatříš štěstí své.

Autor : dne 12/09/2012 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Plamínek naděje

Čas rychle ubíhá, zlo všude číhá. Jednou mu srdce otevřeš, cestu zpět už nenajdeš. Propadlý touze a tmě chceš svést srdce moje. Spřádáš své černé niti, aby polapily moji duši. Záři světla však nezdoláš, na kolena padáš. Teplý plamínek naděje stále cítím z tebe. Duše se zachránit dá, díky světlu, co v ní dřímá. Až dosáhneš osvobození, budeš to ty, kdo vše zachrání. Jen já tu už nebudu, abych ti stála po boku.

Autor : dne 12/03/2012 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Ty

Slzy mi po tvářích stékají, na tebe vzpomínám. Tolik jsme toho zažili, tolik se toho přihodilo nám. Ty časy už odešly. Ty tu pro mě už nejsi.

Autor : dne 11/19/2012 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů