Tma

Tma tu je, nic mě nepovzbuzuje. Slabý vánek tvář ovívá, samota všude číhá. Něco mě drží. Za krk dusí. Nejde to, nemůžu, už nikomu nepomůžu. Kdo si na mne vzpomene, ze dna mě vytáhne? Taky někoho potřebuju, abych vyvázla z tohoto boju…

Láska

Bojuj, dokud žiješ, život jde dál, ale ty nic nezažiješ. Stojíš tu opodál. Koukáš kolem sebe, jak vše se řítí do zapomenutí, nikdo si nevzpomene na tebe. Tvé srdce zůstává bez povšimnutí. Láska ho opustila a tebe zničila. Není tu nikdo, nikdo, kdo by tu prázdnotu vyplnil. Tma a strach budou tu dlouho, stále ses neprobudil. Srdce pro lásku je uzavřené, rána se nezahojila. Už nikdy nebude celé, láska ho zničila…