Lehkomyslnost

Z pera Ludovica Astiera. -*- Na konci ulice stál starý dům, kterého si nikdo všímal, a tak si pomalu chátral, jeho zahrada zarůstala. Lidé se mu tak nějak podvědomě vyhýbali, aniž by k tomu měli nějaký důvod.„Nechoď tam Axele! Co tam vidíš?“ ptali se děti stojící za plotem chlapce, který jej překonal. Ten vykročil k domu. „Nic, jen je tu plno kopřiv!“ zavolal na ně.„Nezdržuj a zaklepej!“ vyzvalo Axela jedno z dětí, zatímco on se dostal na verandu a nerozhodně sledoval rezavé klepadlo. Natáhl ruku. BUCH. Ten zvuk se rozléhal celou ulicí. Děti ztichly. Axel zmizel. Po chvíli s křikem zmizely...

Autor : dne 10/27/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Víra

Z pera Ludovica Astiera -*- S každým krokem jsem měl pocit, že už musím vzplanout a proměnit se v popel. V mých ústech bylo sucho a písek. Písek byl všude i na místech, kam by člověk nečekal, že se může dostat. Vzduch byl tak horký, že každý nádech bolel. Přesto jsem se šel s myšlenkou, že někde v tomhle pekle je oáza. Voda, kterou jsem několik dní neviděl a jídlo, které jsem neviděl ještě déle. Ta myšlenka mi, ve vlnách obzoru, dávala sílu pokračovat i v té chvíli, kdy mě mé tělo zradilo a odmítalo se pohnout. I když jsem vydechl naposledy. Někde tam...

Autor : dne 10/07/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Obžerství

Z pera Ludovica Astiera -*- Všechno se zdálo v pořádku, ale stejně jsem cítil její přítomnost. Seděla tam v koutku mé mysli. Cenila ostré zuby v úsměvu. Vymývala se mi a tlačila mě na hrudi. Přinášela sebou tuhle bolest a prázdno. Prázdno, které se nedalo ničím zaplnit. A já se přesto snažil. Jídlo se zdálo jako dobrý nápad. Nakrmit tu příšeru. Posunout bolest o něco níže. A tak jsem jedl. Jedl jsem tak dlouho, dokud jsem nebyl plný a pak jsem jedl ještě víc. Dokud jsem neměl pocit, že prasknu. Snad by ta příšera potom tou trhlinou mohla vylézt ven a já se konečně...

Autor : dne 09/27/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Příchod ledového obra

Bobřík sta chvil je v prvním kole velmi oblíben. Jeho lovu neodolal ani pan Ludovic Astier. Ve městě zvaném Spáčova díra panovalo neobvyklé ticho. Jako by ten večer všichni jeho obyvatelé prostě zmizeli až na jednoho. Uprostřed ulice stál chlapec s rudými vlasy a dechem si zahříval dlaně. Když tu najednou se ozvala rána a za ní hned další a v dálce se ve slabém světle měsíce začala rýsovat postava, v které by znalci kouzelných bytostí rozpoznali ledového obra. Obr došel až na ulici, kde se sehnul k chlapci, který k němu natáhl ruku a jakmile se dotkli, tak chlapec zmizel a obr se roztříštil na milion kousíčků a zasypal Spáčovu díru ledovou pokrývkou. Začala...

Autor : dne 09/24/2020 | Literární bobříci, Bobřík sta chvil | 0 komentářů

Chlapec, piráti a létající prase

Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Bosýma nohama těžce kráčel po mokrém písku a za ním zůstávala cestička z jeho stop. Ještě se ohlédl k domu, kde to bujaře hučelo, než pokračoval dál. Hlavu měl v oblacích mezi temnotou a spoustou světlých teček, když se mu jedna z jeho dlouhých noh zabořila do jakési hroudy písku. „Ne!“ vykřikl na něj někdo zespoda a něco umělého jej pláclo přes nohu. Udělal krok dozadu a sehnul se, aby se zadíval na chlapce, klečícího před obřím pískovým hradem, jak rozhořčeně mává lopatičkou. „Zničil jsi západní věž, jak se teď jen pískový král bude chránit před piráty?“ halekal chlapec zoufale, zatímco už lopatičkou plnil kyblíček. „Je už moc pozdě, moc pozdě,“ pronesl o mnoho tišeji...

Autor : dne 11/01/2019 | Pohádkové, Svitky pergamenu, 2020 Příběhy z kostek | 0 komentářů