Jiskra slunce – Epilog

Půvabná mladá žena seděla v houpacím křesle a šila dětské šatičky. Její kulaté bříško její činnost zdůvodňovalo. Usmívala se, jen občas, když se musela víc soustředit, maličko nakrabatila čelo. Náhle v domě za ní bouchly dveře a ona zvedla hlavu v radostném očekávání. Přišel mladý muž a zlehka ji políbil na ústa. „Jak ses dneska měl?“ pohladila ho po paži. „Výborně, a vy?“ usmál se on. „O moc líp to už nejde,“ odpověděla s úsměvem. Ruku v ruce se vrátili do domu. Jejich rodinné štěstí se zdálo dokonalé. Najednou muž řekl: „Drobečkovi rodiče mají problémy s penězi a brzy se nebudou moct starat o všechny děti.“ „Jen Drobečka přiveď. Může tu bydlet s námi.“ Znovu se na sebe usmáli. Jejich život je naučil...

Autor : dne 02/13/2010 | Jiskra slunce | 0 komentářů

Jiskra slunce – 9.kapitola – Největší střet

Chvěla se a bojovala o každý krok. Věděla, že ještě nesmí využít vnitřní sílu, musí ji šetřit. Bojující ji nechávali bez povšimnutí. Byla to přece jen poslední agónie dobíjené zvěře, tak proč se starat o jednu blechu navíc? Připadalo jí nekonečně dlouho, než stanula Nesvětlu tváří v tvář. Najedení a napití běsi za jeho zády usínali a ona tak měla klid na vyřízení účtů s jejich pánem. Nesvětlo si ji pohrdavě změřilo. „Běž pryč, uteč, dokud můžeš. S troskami se nechci zahazovat.“ Pohlédla dolů. Muži byli rozdrobeni v malých skupinkách, ale zahlédla Erlise i Khola. Ještě žili. Ještě mají šanci. Ne jako ti, kteří už Nesvětlu za oběť padli. „Zabil jsi Degrika a Velvrika. Chci je pomstít.“ „O uctívaném Leorkovi ani slovo, že? Nebo jste ho...

Autor : dne 02/06/2010 | Jiskra slunce | 0 komentářů

Jiskra slunce – 8.kapitola – Bitva

Lavinii naložili na malý krytý vozík a odvezli ji skoro až k paláci. Trena jí už ráno řekla, že se jí nebude moct věnovat a dala jí dva lektvary – posilující a její obvyklý lék, po kterém usínala. Před odjezdem se zastavil Erlis. „Chci se usmířit,“ řekl se sklopenou hlavou. „Promiň. Byla jsem jako šílená. Nevím, proč jsem na tebe křičela. Promiň. Je mi to moc líto.“ „Já taky nejsem bez viny, ale mám tě rád. Nechci, aby se ti něco stalo.“ „Světlo s tebou, můj manželi.“ A pak se sklonil a vtiskl jí její první polibek, polibek z počínající mladé lásky, rozechvělý, ale vášnivý, krátký, ale opravdový, upřímný a krásný. Ještě teď, téměř na bitevním poli, kdykoliv na něj pomyslela, rozechvěla se a znervózněla. V...

Autor : dne 01/30/2010 | Jiskra slunce | 0 komentářů

Jiskra slunce – 7.kapitola – Hněv

Pomalu zamrkala a otevřela oči. Měla neodbytný pocit, že něco není v pořádku, ale unikalo jí, co. Vtom se jí náhle vybavila celá hádka s Nilsou a návštěva Treny a došlo jí, co je špatně. Správně by právě teď měla být mrtvá. Tak proč je vlastně ještě pořád naživu? K jejím uším dolehla ostrá výměna názorů. „Ne, teď musí odpočívat!“ zvyšovala hlas...

Autor : dne 12/26/2009 | Jiskra slunce | 0 komentářů

Jiskra slunce – 6.kapitola – Nové důvody, proč žít

V mužském oblečení a v mužské roli vsedala na koně, aby jela zabíjet a zase zabíjet. Chvěla se téměř dětským vzrušením, mělo to být její první tažení. Muži se nad ní usmívali, ženy nechápavě vrtěly hlavou. V tu chvíli nebyla Zářivá, ale obyčejná dívka, natěšená na první velké dobrodružství.„Lavinie, i kdyby se mi něco stalo, ty musíš jít dál. I kdyby všechno selhalo, ty musíš žít,“ loučil se s ní Erlis. „Budu žít, slibuju.“ Pověsila mu na krk malou bílou hvězdičku, která ho měla chránit před zoufalstvím. „Budeš ji potřebovat víc než já.“ Erlis jí dal nový důvod k životu. Stala se jeho ženou, ale vztah, který se mezi nimi teprve začal rozvíjet, měl k manželství ještě daleko. Také se jí otevřely oči a zjistila, že Velvrika brala...

Autor : dne 12/05/2009 | Jiskra slunce | 0 komentářů