Smyslnost osudu 3 – Spisy a nevraživé pohledy

Třetí část příběhu je tady. Víla se právě chystala vylézt na pohyblivý žebřík a pořádně si na to stěžovala. „To sem nemohli zavěsit normální žebřík? Proč mi jeho příčky postupně mizí před očima?!“ víla se rozhořčeně držela poslední příčky a pak se vyhoupla nahoru. Elfka otráveně vyskočila za ní, jelikož byla mrštná a pružná. Jako další vylezl na rovnou kamennou plošinu hobit a čtveřici uzavřel člověk. Víla si zamyšleně pohrávala se svými dlouhými vlasy a evidentně přemýšlela. Po chvíli však promluvila: „Tak co, nepůjdeme zjistit, pro koho je další úkol určen?“ víla zvídavě mrkla na ostatní a elfka na ni vrhla protivný pohled, pod kterým víla okamžitě posmutněla. „Bude někde tady.“ Konstatoval hobit, který si právě vyhrnoval...

Smyslnost osudu 2 – Náhlé zjevení

Druhá část právě začíná Na pokraji hory, kde kousky kamene se drolily, stála elfka. S bledým obličejem, zkrabaceným do smutného úšklebku sledovala děni pod sebou. Víla se mlčky zadívala na elfku a pokývala hlavou. „Mám tušení…že tento úkol bude pro eflí rod.“ Elfka se zamračila a stiskla plné rty do úzké, přísné čárky. „Takhle to ale nikdy nezjistíme. Musíme jít dovnitř!“ protestoval kvílivě hobit. Elfka by ho nejradši uškrtila, ale jeho připomínku, i když oprávněnou, přešla bez jednoho slůvka. Ladně vyskočila na velký balvan a chvíli opatrně našlapovala. Poté z něj pomalu sestoupila a vydala se kamenitou cestičkou. Ostatní kráčeli mlčky za ní. Po pětiminutové cestě v dálce zpozorovala víla velký zelený kopec a pod ním jeskyni s...

Smyslnost osudu 1 – Klíč k Osudové Hoře

Desáté soutěžní dílo se právě představuje. „Jsem tady!“ zavolala elfka, nikdo se však neozýval a tak se její pronikavý hlas ozýval ze všech stran. Usadila se na šedý blyštící kámen, který byl umístěn u kraje cesty. Po chvíli si všimla další bytosti, co mířila přes strnitá skaliska. Víla se vznesla a za třepetání křidýlek se objevila před elfkou. Víla si upravila šaty a usadila se vedle elfky. „Kde jsou ostatní?“ tichoučce zašeptala a její hlas byl tak tichý, že ji mohla slyšet jen elfka se svýma špičatýma ušima. „Ještě nepřišli.“ sdělila jí elfka chladně a skleněným pohledem pozorovala kameny. „Proč jsi tak odtažitá? Neměli bychom si spíše pomáhat?“ otázala se víla a zadívala se na elfku svými zelenými očima. Elfka...

Noční (ne)štěstí

Za štěstí se neplatí…Když z okna se podíváš, uvidíš noční světýlka, když nocí chodíváš, hledáš tam andílka. Žádný tam však není, a ty to dobře víš, není to překvapení, lásky čas je blíž. Venku je pořád tma a hvězdy pořád svítí, tys temnou ulicí šla a hledala noční kvítí. Kdy že lásku najdeš? Možná nikdy více. Někdy najdeš faleš, Tu si neber více. Však ono to přejde, někdy štěstí najdeš, možná však odejde, na tom už nesejde. Za štěstí se neplatí, každého navštíví právem, nikdo ho neuplatí, ani velkým davem. Redakční úpravy provedla Janel...

Hvězda na nebi

Když vidíš hvězdu na nebi…Když vidíš hvězdu na nebi, když vidíš, jak padá, když se ti ve snu jeví, když vidíš jak je zlatá. Tak přej si něco konečně, než ta hvězda zmizí, nehledej výmluvy zbytečně, je to pravda ryzí. Když víš, že něco chceš, jdi si za svým cílem, dřív než budeš mít pleš, pochlub se svým dílem. Redakční úpravy provedla Janel Weil.