DM 3 – Linn
Zrada Doplněno v bonusovém kole. „Kde jsi, kde jsi?“ zvolala. „Tady,“ odpověděla klidně. „Kde jsi, kde jsi?“ zeptala se. „Tady!“ odpověděla jí už podruhé a trochu vztekle. „kde?!“ prosila naléhavě. „Uch…“ ušklíbla se. Vylezla zpoza keře a vyplázla na ni jazyk, zatímco se pobaveně šklebila. „Proč… proč jsi mě zradila?“ ptala se se slzami v očích. „Protože si to zasloužíš.“ odpověděla zrádkyně škodolibě a propukla v hlasitý řehot. „Člověk nedokáže žít s tím, co má, aniž by záviděl těm druhým…“ smutně podotkla zrazená. Zrádkyně jen zalapala po dechu. Jak to, že ji to nebolí? Má ji to bolet! Má ji to pálit! Zrada musí...
DM 2 – Linn
A zem žila dále Slzy jemné a zároveň pálící jako rozžhavené železo, slzy horké jako čokoláda dělaná v té výborné cukrárně na rohu, slzy, které nepřestávaly téct… Posadila se. Už nikdy nebude nic jako dřív. A přece jen to nikomu nevadilo, jen jí. Nikdo nepotřeboval znát, jak se cítí ona, všichni se starali jen o sebe. Chápala to. Taky dřív bývala taková. Vlastně i zůstala. Smutně se pro sebe usmála. Svět nezajímá, co se stalo jí, její slzy se v něm ztratí v té tisícovce jiných hořkých slz, které prolili stejní zoufalci jako je ona… Jí s zhroutil svět, nežila, ale země žila dál…
Jarní potěšení
Jaro je tady…Ach, jaro je nádherné, ptáčci cvrlikají, ale ty včely příšerné pořád mě kousat chtějí. Tuto skutečnost přecházím s úsměvem, radši si všímám vůně jara, oblékám se jarním oděvem, nežli včela bude stará. Tam je kopretina, támhle fialka, pampelišky rozkvétají, u jezera tančí rusalka, cítíme se jako na Havaji. Bude to už lepší jen, teplo, láska, květiny, každý další krásný den, jaro podepsalo listiny. Zamilovaný čas nastal, ptáčci přejí lásce, mladík pod třešeň chvátal, aby se věnoval své krásce. Už i vůně lahodné venku linou se z kvítí, kterou včela nabodne, když sluníčko svítí? Jaro je tady, co víc chtít můžeme, snad jen dobré rady, jaro si nakresleme! Redakční úpravy provedla Janel...
Smyslnost osudu 5
Poslední část příběhu Smyslnost osudu se vám právě otevírá. Elfka prolomila ticho. „Asi bychom měli jít dál…“ řekla bez výrazu ve tváři a stoupla si před vílu, jakoby jí chtěla povědět něco důležitého. „Takže poslední úkol je pro tebe. „ konstatovala hbitě elfka kousala si špinavý nehet. „No ano, jako jediná jsem ještě nedostala možnost ho splnit,“ víla si dodávala důvěru, „ a navíc ani nevím, co mám udělat.“ Hobit si povzdechl. A ujal se slova: „Co takhle nejdřív vyjít na denní světlo? Už mě to tady unavuje.“ Elfka i víla souhlasily a šli zpátky chodbou a snažili se nedívat k jezírku, které se pro měnilo spíše v hučící a nebezpečnou řeku. Hobit se marně snažil zrak odvádět jinam než k bezvládnému...
Smyslnost osudu 4 – Někdo mě chce zničit
Čtvrtá část příběhu právě začíná Hobit se po chvíli přemýšlení probral a trhl sebou. „Co, co?“ vykoktal. „Pohni, támhle je nějaká puklina.“ postrčila ho elfka dopředu a sama se procpala puklinou. Hobit vzdychl a jednou nohou vlezl dovnitř. Pak ho elfka s vervou přitáhla za paži a zasyčela: „Pohni!“ Ocitli se v malé jeskyni, do které se sotva vešli. Člověk se rozhlížel kolem sebe a jeho zrak upoutal neznámý tvor sedící v koutě. Tvor okamžitě vyskočil na nohy a popošel k zástupcům rodů. „Dovolte mi, abych se představil. Jsem.. nechme to být, to pro vás není důležité.“ tvor se zašklebil a pokračoval: „Nicméně, jsem jedním z Vyšší moci a mám vám předat zadání úkolu, který pokud splníte, zachráníte svůj rod na...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
