DM 40 – Janel
Tajná závislost. „Stejně nikdy nepochopím, jak můžeš být takhle vyrovnaná. Při tom všem, co se kolem děje…“ „Co se děje?“ „Eh? Kouzelníci se bouří, živnosti krachují, kdejaký maniak s hůlkou na tebe může zaútočit na ulici a máš velké štěstí, když denně nepotkáš alespoň jednoho mozkomora.. opravdu se mě ptáš, co se děje?“ „Ale ne. Musíš zůstat… nad věcí.“ Kamarádka jen zakroutila hlavou a vyrazila z kavárny ven. „Neumím to. Nechápu tě.“ Ale kdo ji vlastně chápal? Už dlouho se nikdo takový nenašel. Počkala, až zajde za roh, a pak vytáhla lahvičku uklidňovacího lektvaru. POZOR, ZPŮSOBUJE ZÁVISLOST, hlásala etiketa. Pořádně si...
DM 39 – Janel
Kyselá pomsta. Jen několik okamžiků se rozmýšlela a váhala s myší nad tlačítkem „Odeslat“. Za několik vteřin už e-mail letěl éterem do schránek mnoha jejich společných přátel. Chtěla válku? Tak jí měla mít. Ona má taky esa v rukávu a informace, které nikdo neměl slyšet.Spokojeně si mnula ruce a vyrazila z domu na smluvený večírek. Hned se dozví, jak sladká bude její malá internetová pomsta.Ale když spatřila, jak se po její tváři koulí slzy, když v jejích očích spatřila bolest a zradu, když pochopila, že přátelství je cennější než jiné věci… potom pochopila, že ta pomsta byla vlastně pěkně kyselá.
DM 38 – Janel
Hlučností ticha. Často si stěžovala, že je v jejich domě příliš hluku. Že tam stále někdo vříská a pořvává a že se nemůže v klidu ani učit, ani spát, ani cokoli jiného. Tlupa jejích mladších sourozenců vydávala tolik hluku, kolik by od nich nikdo nečekal. A tak prohlašovala, že jsou tím nejhorším, co ji kdy potkalo.Když teď ale seděla v prázdném pokoji na koleji, daleko od rodiny, daleko od všech přátel a známých, daleko od veškerého zázemí, které znala a milovala, najednou jí přišlo, že hlučnost ticha, které jí tlačilo na ušní bubínky, je daleko horší než cokoli, co zažila předtím.
DM 37 – Janel
Růžové brýle. Vždycky mi říkali, ať nejsem naivní. Že jsem optimistka a vidím všechno lepší, než jaké to ve skutečnosti je. Že si žiju ve svém růžovém světě.Ale víte co? Mně se to líbilo! Můj svět byl tak krásný… všichni se měli rádi, všichni si věřili, nikdo nelhal a každý konal dobro. A všechno prostě fungovalo tak, jak mělo.A pak přišel ten večer… ten večer, kdy mi jedinou větou všechno zničili. Přišli a dobře mířenými slovy mi moje růžové brýle roztříštili na milion střípků. Takže teď… je všechno jinak. A já bloudím, sbírám střípky a znovu slepuji své růžové brýle.
DM 3 – Janel
Zrada Stála na viklající se prastaré dřevěné stoličce. V ruce kus papíru, oprátku kolem krku. Naposledy očima přelétala poslední slova, která jim zanechala jako rozloučení. Přeříkala si je nahlas. „Milí lidé, vy, co mě tu najdete, vězte, že mou smrt zavinila zrada. Ne zrada přítele – taková zrada občas přijde. Ne zrada rodiny – ta bolí více, ale dá se s ní žít, dá se překonat. Ne zrada země, která mě vyhostila a nechala samotnou mezi cizími. Může za to jiná zrada, moje vlastní. Zradila jsem sama sebe. Věřila jsem ve své schopnosti… a neuspěla.“ Třesoucí se rukou si otřela slzy. A skočila.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
