Noční trest

A zase bobřík strachu. Tentokrát je jeho lovcem Indris Elvinor. A zase bobřík strachu! Tentokrát uloven Indris Elivnor.   -*- Klára opatrně procházela chodbou a snažila se neupadnout. V rukou třímala obrovský podnos plný špinavého nádobí od večeře. Měla hrozný strach, aby jí neupadl některý ze skleněných pohárů. Předevčírem jedna ze služebných upustila podnos se šunkou, a přestože se nic nerozbilo ani nepoškodilo, dostala tak velký výprask před celým osazenstvem kuchyně, že se ještě dnes nemohla posadit. Kláře přeběhl mráz po zádech z představy, co by s ní udělali, kdyby rozbila tak drahocennou věc, jakou byl skleněný pohár. Pomalu, ještě pár kroků a bude na konci chodby. Pak už jen projít schodištěm dolů a bude v kuchyni. Jenže...

Těžké začátky

Začátky většinou bývají těžké. Ale když se za čas ohlédnete zpátky, dokážete se nad nimi i zasmát. Právě takový příběh pro bobříka smíchu sepsala slečna Indris Elwinor. -*-  Johana si naposledy zkontrolovala, že má připravené všechny věci a vyrazila. Byl už nejvyšší čas. Za žádnou cenu nechtěla přijít první den na praxi pozdě. Na tento den se těšila již od okamžiku, kdy jako vyplašená patnáctiletá žačka poprvé prošla branou zdravotní školy. A nyní, po dvou letech studia mohla poprvé zamířit na dětské oddělení. Na to se těšila ze všech nejvíc. Měla děti ráda, líbila se jí jejich nevinnost a bezprostřednost. Jak se pomalu blížila k bráně pavilonu dětské chirurgie, začalo jí být trochu úzko. Co když zase něco pokazím? Musela si totiž přiznat, že má tak trochu talent...

Hlas srdce

Dovolte mi představit vám dalšího z řady lovců. Slečna Indris Elwinor bez zaváhání ulovila bobříka cizích světů. -*- Diane pomalu otevřela oči. Byla překvapená tím, že vůbec dokázala usnout, protože po velkou část noci se jen neklidně převalovala na lůžku. Nebyl to nijak vzácný jev, protože i když starší kněžky doporučovaly adeptkám, se před zkouškou dostatečně osvěžit spánkem, málokterá dívka mohla usnout. Na to byla pro ně zkouška příliš důležitá. Diane se ve vzpomínkách zatoulala o několik roků nazpět. Byla jen malou holčičkou, když byla rodiči přivedena na tento posvátný ostrov, aby se stala kněžkou. Na rodiče si již téměř nepamatovala, jejich tváře s postupujícími roky vymizeli z její paměti. Její rodinou se stalo společenství žijící na ostrově Asger. Život...

Psaní pro Grace Annabeth Reatcher

Věnuje Indris Elwinor… Jsi skvělá a kéž je s tebou stejná legrace i v dalším roce. Krásné Vánoce. * Času dost Venku byl nádherný slunečný den. Havraspárští se pilně připravovali na další kolejní trénink. Kapitánka se však stále nějak nemohla dopočítat. „Kdo chybí?“ „Grace, ozvalo se.“ Byla to pravda. Grace se totiž dnes rozhodla dostát vlivu své přezdívky, lenochoda. Spokojeně si spinkala v postýlce, když tu jí zástupce kapitánky Aya zatřásla ramenem. „Hybaj na trénink. Už máš 20 minut zpoždění.“ „ To už ani nemá cenu. Než si obleču výbavu, než najdu koště a dojdu na hřiště. Přijdu jindy.“ To však Aya nemínila připustit. Vrbovým proutkem hnala Grace až na hřiště. Žádné takové. Tým musí fungovat perfektně. I s...

Psaní pro Sooyeon Choi

Věnuje Indris Elwinor… Tento drobný dáreček je pro tebe Soo. Krásné Vánoce. * Půlnoční Půlnoc již dávno odbila, tma po kraji se rozlila. Ačkoli hrad již dávno spí, přec někdo ještě stále bdí. Zvuk na hřiště mě přivábí. Zde na koštěti dovádí. Jedna žačka zelená, k hadům přiřazená. Čas? Ten jí vůbec netíží. Udiveně na mě pohlíží. Vždyť času ještě hodně má a výdrž jen málo neubývá. Hned zase znovu vyráží, proutím vrbovým vzduch rozráží. Pálku svírá jako zbraň. Před ránou její Merlin chraň. Pilná je, to musím říct, však ráno ji nelze probudit. Ospalá je a nevrlá, před polednem prý nevstává. Nezbývá něž počkat zas na noc, to energie bude mít zas dost. Pak přátelsky tě pozdraví, než zase potlouk...