Hněv

Z pera Enselis Ismenia. -*- Střepy broušené vázy se rozletěly do všech stran v okamžiku, kdy se váza dotkla stěny. Přikrčila se, když na tváři ucítila spršku vody, která v nádobě byla, a čekala. Udeří ji? Nebo si tentokrát vystačí jen s křikem? Už několikrát ji napadlo, proč s ním je. Proč tohle trpí? Opravdu ho pořád tolik miluje? Anebo je to jen strach odejít? Těkala očima po místnosti a poslouchala jeho rozhněvaný křik. Vypadá to, že tentokrát vyvázne bez modřin. Konečně klid. Odešel a nechal ji v ložnici samotnou. Sebrala ze země květinu, která vypadla z vázy. Jaké květiny asi přinese příště jako...

Autor : dne 10/25/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Trpělivost

Z pera Enselis Ismelia. -*- Proklouzla ven z kuchyně právě ve chvíli, kdy se babička otočila, aby připravila snídani. A jako každé ráno i dnes zamířila do zahrady s nadějí v očích a s velkým očekáváním. V jedné ruce držela velkého plyšového zajíce, kterému téměř vláčela uši po zemi a druhou rukou odhrnovala větve keřů. Už byla skoro u zdi, kam s babičkou vysadily růžový keř, a zrychlila krok. Zničehonic ležel zajíc na zemi v prachu a ranní ticho narušilo vzrušené dívčí zavýsknutí. Na růžovém keři se konečně objevil malý pupen, zárodek květu. „Vidíš, maličká? Říkala jsem ti, že trpělivost růže přináší,“ smála se...

Autor : dne 10/17/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Statečnost

Z pera Enselis Ismenia -*- Ještě chvíli stála na kraji propasti, pak ale zavřela oči, svěsila ramena a otočila se ke kráteru zády. Pomalým krokem odcházela a kolena se jí třásla. Nedokáže to. Myslela si, jak je statečná a zvládne se vším skoncovat se ctí, ale ukázalo se, že je zbabělec. Tak jak to slyšela už mockrát. Sedla si na kámen u cesty a dala se do pláče. Najednou ucítila na rameni něčí ruku. Stál tam a usmíval se. Podivný stařík, který jí byl povědomý, ale zároveň věděla, že ho vidí prvně v životě. „Má drahá, to, co jsi nyní udělala, je ta nejstatečnější věc.“

Autor : dne 10/06/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Střídmost

Z pera Enselis Ismenia. -*- „Ještě musím odolat poslední zkoušce a vyhraji,“ mumlal si pro sebe mladík s černými vlasy a pronikavýma modrýma očima. Nejjednodušší zatím bylo odolat hromadám lákavě vonícího jídla. Ačkoliv byl velmi hladový, jeho sebeovládání mu test pomohlo zdolat. Nyní nervózně čekal, co se bude dít dál. Znenadání zahlédl na zemi zlatou minci. Sklonil se a viděl další. A další. Byly jich tam desítky. Ano, peníze by mu pomohly splnit jeho sen. Zavřel oči a zhluboka se nadechl. „Je to past,“ opakoval si. Když oči otevřel, už tam seděl kouzelný dědeček a usmíval se. „Zvládl jsi to, nyní ti splním jedno...

Autor : dne 10/01/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů