Hněv

Z pera Enselis Ismenia.

-*-

Střepy broušené vázy se rozletěly do všech stran v okamžiku, kdy se váza dotkla stěny. Přikrčila se, když na tváři ucítila spršku vody, která v nádobě byla, a čekala. Udeří ji? Nebo si tentokrát vystačí jen s křikem? Už několikrát ji napadlo, proč s ním je. Proč tohle trpí? Opravdu ho pořád tolik miluje? Anebo je to jen strach odejít? Těkala očima po místnosti a poslouchala jeho rozhněvaný křik. Vypadá to, že tentokrát vyvázne bez modřin. Konečně klid. Odešel a nechal ji v ložnici samotnou. Sebrala ze země květinu, která vypadla z vázy. Jaké květiny asi přinese příště jako omluvu?