Dvacáté třetí okénko: Tajuplné přání

Když večer všechno usne a hrad ztichne do klidného pochrupování, je slyšet jen cinkot dopadajícího sněhu na vánoční krajinu. Ale přece… Někdo je vzhůru… Kdo a kam se chystá? O tom vypráví drabble v již předposledním okénku našeho adventního kalendáře, opět z pera Eillen McFir Elat… * Byla hluboká noc, když konečně mohla nepozorovaně vyrazit k zamrzlému jezeru pod hradem. Přes rameno si přehodila brusle a do rukou vzala staré hrablo. Nebála se, že by narazila na školníka. Odpoledne mu věnovala láhev domácího dračího vína, o kterém věděla, že jej zbožňuje, a tak neodolá a večer si lahev otevře. Když konečně dorazila k jezeru, sáhla do kapsy a vyndala očarované brýle, díky kterým dokázala vidět i za úplné tmy. Rychle si nazula brusle, stoupla si na...

Dvacáté druhé okénko: Vánoční momentka

Sobotní okénko adventního kalendáře ukrývá střípek ze života Eillen McFir Elat. O Vánocích se často světu ukazuje o kousek víc z nás samých – ne jinak je tomu i v tomto drabble…   * Vešla do pokoje s hrnkem kávy. Opatrně ho postavila na stolek a vrátila se do kuchyně pro sirky, aby mohla zapálit svíce na adventním věnci. Teprve poté si dokázala vychutnat odpolední kávu. Byla to poslední chvíle klidu, než se dá do finálních příprav na večer, na které se ale stejně těšila. Když poté zdobila štědrovečerní stůl, nedokázala se udržet. Místo sklenky na víno vyndala dračí číši a stůl ozdobila sedmi dračími perníčky. Věděla, že jí to projde. Sice bude na chvíli podrobena pobavenému pohledu, ale jí to vůbec nevadilo. K jejímu životu Aldorma prostě patřila. A to...

Šestnácté okénko: Sněhové vločky

Dnešním okénkem adventního kalendáře se opět dostaneme do jiného světa, do země Aldormy. Autorkou tohoto příběhu není nikdo jiný, než zakladatelka čítárny Sub Salix, Eillen McFir Elat. Užijte si dnešní čtení! * Adamar Brangan se pozvolna procházel konventem. Ačkoliv se blížil konec roku, měl již veškeré povinnosti vyřešeny. Veškeré smlouvy byly podepsány a založeny. Daně odvedeny do královské pokladny. Objednávky inkoustů a brků odeslány. Jindy by Adamara takový výsledek potěšil. Ale na konci roku jej přepadala pravidelná trudomyslnost. V klášteře pobýval již pátým rokem a strohost, která pro něj v prvním roce byla odpudivá, mu najednou připadala vlastní. Přesto to byl právě konec roku, kdy se mu stýskalo po bývalém vévodském životě. Netoužil po bohatství a stolu...

* Město moře a železa se loučí *

Po celý měsíc jste četli příběh tajemného města, aniž by byla na začátku zmíněna jeho totožnost. Teď už všichni víme, že jde o město Rokycany. Někteří z Vás si všimli nápověd, důmyslně schovaných téměř v každém drabble. Níže najdete seznam všech nápověd a zajímavostí, které byly v příběhu skryty. Nápovědy a zmínky o zajímavostech v pořadí, v jakém se objevily v příběhu: 1) Tajemná kulička + mrtvý tvor (dále Tvoreček) – tzv. Rokycanské kuličky, ve kterých je zkamenělina trilobita – v okolí Rokycan bylo velké naleziště. Taktéž první nápověda z názvu celého příběhu, tedy „moře“. 2) Vrba (vrbová dívka) – název města Rokycany je odvozen od nízkých vrb, kterým se říkalo rokytí. 3) Robertsonův pluk – pluk dorazil do Rokycan na konci druhé světové války. Zde se později...

Probuzení

Třicátý pátý a zároveň poslední díl příběhu, sepsaný na téma Poslední klapka. * Byl předposlední dubnový den roku 2017. Procházela Rokycany a nepoznávala město, ve kterém vyrůstala. Dřív jí připadalo plné života. A teď? Netušila. Došla až k řece. Zastavila se u sochy svatého Jana Nepomuckého. Její pohled však přitahovala vzrostlá vrba. Doběhla k ní. „Vrbo, vrbičko, probuď se. Vím, že v tobě spí vrbová dívka,“ pronesla tiše a pohladila kmen. Ve svých jednatřiceti letech byla stále snílkem. Po chvíli zpoza kmene vykoukla zelená dívka s vrbovými proutky místo vlasů. S nesmělým úsměvem zamávala. Ona ji však nespatřila. Zbývala jen jediná klapka na jejích očích. Nespadla. Neviděla ji. Salix však stačilo, že věřila. Redakční úpravy provedla Helenia...