DM 41 – Caitlin

Proč zrovna já? Držela se pevně, ani nevěděla proč. Chtěla přece skočit. Tak proč má takový strach? Dívala se do hlubokých vln pod sebou. Už měsíc ji v hlavě znělo jen jediné. Proč zrovna já? Měla perfektní život. A pak se vše zbořilo jako domeček z karet. Mohla se ptát pořád dokola, ale nepřišla na odpověď. Teď hleděla dolů a přemýšlela o životě a smrti. Vážně tohle chce? „Maminko, neskákej!“ zaprosil hlas za ní. Na chvíli ztuhla. Ale ne. Její chlapeček tu už přece není. Proto se rozhodla to ukončit. Jakoby ji to dodala síly, odrazila se a ztratila se kdesi v hlubinách.

DM 40 – Caitlin

Tajná závislost „Nechápu, jak se někomu něco takového může líbit! Taková blbost, kýč! Jaký pitomec vymyslel, že se upíři třpytí?!“ rozčilovala se dívka a její kamarádka ji pořád souhlasně přizvukovala. „Jen emočně nevyrovnaný krávy milují tu hovadinu Stmívání,“ odfrkla. Dopila kafe a rozloučila se s kamarádkou. Jen co došla do bytu, vrhla zasněný pohled na její obrovský plakát Edwarda Cullena. Vzala do ruky knížku Rozbřesk a jen se rozplývala nad tím, jak je ten upír úžasný. Ty medově bronzové vlasy a topazové oči. Ten jemně pokřivený úsměv. Chování pravého gentlemana. Vyznání lásky, které plynou z jeho úst. A jak nádherně se...

DM 38 – Caitlin

Hlučností ticha. Očima projel temnou místnost před sebou. Sáhl do kapsy a vytáhl baterku. Pátravě zkoumal vše, co se dostalo do světla. Někde to tu musí být. Věděl to. To ticho ho děsilo. Moc dobře si uvědomoval, že „oni“ nevydávají žádný zvuk. Nikde neslyšel ani zavrzání podlahy. A přese všechno tohle se mu zdálo, že mu v uších dočista něco řve. Ticho bylo tak hluboké a mocné, až ho jeho hlučnost ochromovala. Vzduch prolomoval jen jediný zvuk, jeho hlasitý dech. Zamířil ke dveřím. Měl strach. Něco se mihlo ve světle baterky a zmizelo za ním. Otočil se. Bylo to poslední, co udělal.

DM 23 – Caitlin

Veni, vidi, vici. Přišel jsem. Už jen to byl pro mě zázrak, že jsem se dokázal vyhrabat z postele, natož pak ještě dojít do školy. Usedl jsem na své místo s omluvným výrazem ve tváři a byl radši zticha. Viděl jsem, že se na tabuli rýsuje zadání testu. Sakra! Úplně jsem na něj zapomněl! To je v háji. Marně se snažím vypočítat aspoň jeden příklad. Nechápu vůbec nic. Tohle jsme přece ještě neprobírali, ne? Nebo snad ano? Kdo se v tom má k čertu vyznat?! Naštval jsem se a zmačkal svůj papír na písemku. Kašlu na to. Zvedl jsem se z lavice. Odcházím.

DM 3 – Caitlin

Zrada Otevřel jsem dveře od spížky. Zorničky se mi rozšířily, když jsem ji uviděl. Jak tam ležela! Toužil jsem po ni. Musím ji mít!Vzal jsem ji do svých dlaní, opatrně, abych ji neublížil. Mé srdce zrychlilo, když jsem chytl za její rožek a jemně trhl. Rychle jsem ji osvobodil z papírového vězení. Zavřel jsem oči a nechal se unášet slastnou vůní.Nedokázal jsem to odkládat, musel jsem si kousnout. Rozplývala se na jazyku. Ale něco bylo špatně… něco chybělo… kde jsou oříšky?!Rozlámal jsem ji na několika místech. Nebyly tam. Slzy mi vhrkly do očí.Čokoládová tyčinko, tys mě zradila!