Zlomené křídlo
Povedený úkol z Literárního semináře Dívka sedící na parapetu okna stístěné místnosti pomalu otevřela oči. Po tváři se jí koulely slzy a smutně hleděla do dálky. Za oknem pršely dlouhé provazce deště. Plavovlasá dívenka pozvedla ruku a přitiskla ji k oknu a ze rtů jí vyšel pouhý povzdech. Rozhlédla se po místnosti, do kterého se jen stěží vešla maličká postel a obyčejný prádelník. Avšak dívka si pokoj zařídila podle svého. Na stěnách visely obrázky, které sama malovala. Když se po nich ohlédla, v očích jí zaplály malé jiskřičky. Na obrázcích byly výjevy z kouzelné země, byli na nich skřítci, víly, andělé a jiná úžasná stvoření. Na jednom papíře pověšeném hned nad postelí stálo: Lillien Cansingtonová, princezna víl. Lillien přešla ke své posteli a pohodlně se na...
Tluče bubeníček
Drabble do úkolu z Literárního semináře.Ze všech koutů rozsáhlé Paříže se ozývá bušení bubnů. Na náměstí se již shromáždil dav očekávající noblesní hlas soudce. Uprostřed náměstí se skví gilotina a nad ní se pyšně dívá krutovládce – Napoleon. Ke gilotině vedou střapatého mladíka, který má zaplatit za své činy proti vládci. Když ho popravčí dovede ke gilotině, připoutá mu hlavu na špalek. Celé náměstí ztichne a Napoleon se mladíka otáže: „Máš ještě poslední přání, troufalý a ničemný chlapče?“ Mladík pozvedne hlavu, podívá se Napoleonovi chladně do očí a řekne: „Tohle je teprve začátek,“ položí hlavu, zavře oči a náměstím se rozlehne svist...
Přání
Kapky lehce dopadly na okenice, pomaličku stékaly, až zanikly ve vrstvě vody ukotvené v mezírce pod oknem. Putování kapek sledovala mladá dívka, snad už dosáhla sedmnácti let. Ve tváři se jí zračil smutek. Seděla ve své potemnělé místnosti a na stole jí v příšeří svítila jen svíčka. Vedle ní ležela pohozená hůlka a hromada knih, o které se dívka nyní opírala. Pohrávala si s tužkou a do papíru vrývala své jméno. Rowena… Slunce již dávno zapadlo a nebe brázdily červánky nad hradem jménem Havraspár. Rowena je mladá dívka vychovávaná svými prarodiči, neboť otec v Rowenině brzkém věku umřel a matka ze žalu nad jeho ztrátou uprchla do lesů. Nyní Rowenu její babička s dědem vyučovali umění kouzel. Byť již jako mladá vykazovala nepopiratelnou schopnost čarovat,...
Setkání v minulosti
Co má znamenat ten povyk? Co se to děje? V hlavě se mi ozývá vzdálený křik, a tak ospale otevřu oči. Rozhlížím se po pokoji a…Vůbec nejsem u sebe doma. Pomalu se posadím a pozoruji dřevené stěny, v rohu pokoje slámu a na stěně jedno obyčejné zátiší s jablkem, navíc nedokončené. Kde to proboha jsem? Vstanu a rozhlížím se po svém oblečení, na kusu dřeva, který má pravděpodobně sloužit jako židle, najdu otrhané oblečení. Jediné, co leží na ošuntělém stole, stejně jako doma, je má hůlka. Nechápavě se obléknu, zastrčím si do vnitřní kapsy šatů svou hůlku a vyjdu ven pátrat po původci toho rozruchu. Procházím temnými uličkami mezi obyčejnými středověkými domky, až dojdu na „náměstí“. Všude okolo byly zapadlé a polorozpadlé domky. Na onom náměstí se...
Tajemství opuštěného domu
Zábava. Teplo. Opalování. To si každý představí pod slovem letní prázdniny. Jenže já jedu na Slovensko, kde jsou jen samé hory a zima. Pojednou se přede mnou objevil úžasný pohled. Až na to, že mně v tu chvíli úžasný nepřipadal. Tak takhle začínaly mé prázdniny. Jenže teď už je celý týden pryč a já se na ně dívám úplně jinak. Našla jsem si také slovenskou kamarádku Sissi. Jednou jsme se rozhodly, že se půjdeme podívat na jednu zapadlou část Tater. Jen jsme tam dojely, zjistily jsme, proč tam není ani živáčka. Výhled nebyl uchvacující jako na přední straně hor a byla tu jen jedna chalupa, vypadající, jako by ji obývala čarodějnice. Sissi vykročila k domu a otevřela polorozpadlé dveře. Za dveřmi se nacházela kniha. Pomalu jsme k ní došly a já se podívala na její...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
