4. kapitola: Hostonův obchodní dům
„Tak jak se o tebe starali?“ zeptal se Saši jeho strýc. „Moc dobře, proč?“ podivil se.„Tak jak se o tebe starali?“ zeptal se Saši jeho strýc. „Moc dobře, proč?“ podivil se. „Slyšel jsem, že si nedávno provedl nějakou zakázanou lumpárnu,“ pokračoval Adam. „Lumpárnu? Já se jenom rozčílil a pak se dělo něco divnýho,“ divil se Alex. „No, na tom nezáleží.“ „Kam jedeme?“ zajímal se Alex. „K tvému dědovi,“ promluvil Adam. „Můj děda ještě žije?“ podivil se Alex. Od té doby, co mu teta řekla, že ho adoptovala, si myslel, že jsou jeho příbuzní po smrti, proto s nimi nežil. Ale zdálo se, že je to jinak. „Samozřejmě, že ano,“ rozčílil se jeho...
3. kapitola: Příbuzní
Prázdniny se krátily a přišel 20. srpen, den jeho narozenin. Ráno se probudil a šel na snídani. Všichni ještě spali, probudil se totiž už v sedm ráno, což u něj nebylo obvyklé. Šel tedy do kuchyně a udělal k snídani nějaký obložené chleby. Chtěl se právě zakousnout do prvního, když vešla do kuchyně Elena. „Co tu děláš tak brzo?“ podivila se. „Nemohl jsem spát a tak jsem udělal snídani.“ „Vždyť je sobota,“ divila se dál. „Běž si ještě lehnout.“ „Já už bych neusnul,“ postěžoval si. Najednou zazvonil zvonek. Oba se lekli, protože netušili, kdo může tak brzo ráno zvonit u nich. Elena šla otevřít a Alex šel pomalu za ní. „Ahoj Elen,“ řekl návštěvník, Alex se na něj podíval a poznal v něm jednoho z...
2. kapitola: Krabice na vzpomínky
Ráno se probudil celý zničený. Omyl si obličej, usušil a šel na snídani.„Dobrý ráno,“ pozdravil přítomné. V místnosti byla Elena a Sára. „Tady je ten dopis,“ pošeptala mu Elena. „Pojď se mnou.“ Šel za ní do obýváku, kde mu řekla: „Musíš ho schovat, on to nemá rád.“ „A co nemá rád?“ zeptal se Alex. „Sašo, to, co jsi včera udělal, bylo kouzlo,“ zašeptala mu. „Kouzlo?“ podivil se. „Ano,“ potvrdila mu, “ tvoje matka a otec byli kouzelníci a moc dobří a ty budeš taky. Ten dopis schovej, je pro tebe moc důležitý.“ „Moc díky,“ objal ji. „Musíme se vrátit, nebo tam bude Jirka dřív a bude se divit, co jsme tu dělali.“ Šli do kuchyně, Alex se...
6. kapitola – Nečekané události
Kouknu na Irlena a zdá se, že přemýšlí o něčem zcela jiném než já, protože mě obejme v pase a začne mě líbat na krku… „Co to děláš, Irlene?“ odtáhnu se od něho. „Přece to, co oba chceme,“ zasípá zastřeným hlasem a začne se mi dostávat do výstřihu, jako by i nevšiml, že se mu bráním. „Jenže já to nechci, tak mě pusť,“ zoufale naříkám, protože vím, že když sám nepřestane, tak nemám šanci se mu bránit. „Tomu nevěřím,“ surově mi natrhne šaty a já nemám daleko k pláči. „Prosím,“ zkusím to naposledy, když se jeho ruka začne posouvat níže a mně už po tváři tečou slzy pokoření a úzkosti. Irlen toho ale rozhodně nechce nechat, což mě dopaluje ještě víc, protože mám v tu chvíli naprosto prázdno v hlavě a nevím, jak se jinak bránit. Najednou ale Irlen znehybní a...
1. kapitola: Cizí jméno
„Ach jo,“ postěžoval si Alex. „To je nuda.“ Ležel ve svém pokoji a strašně se nudil, protože měl domácí vězení. Byl tam kvůli jedné věci. Věci, které nerozuměl. Byl zrovna na obědě s rodiči a se sestrou. Měli zrovna řízky, což byl u nich sváteční oběd. „Tak jak bylo ve škole?“ zeptala se ho matka Elena. „Docela dobrý.“ „Přišel ti dopis z nějaké školy,“ promluvil jeho otec Jirka. „To bude z nějaké střední, kam jsem posílal přihlášku,“ odpověděl Alex. „Můžu ho dostat?“ Jeho rodiče se na sebe znepokojeně podívali. „No, víš, mi ti něco neřekli,“ promluvila Elena. „Sáro, běž do svého pokoje,“ poprosil ji otec. „Ale proč?“ protestovala Sára....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
