Ve Sklepení

Stíny se líně přesouvaly do svých skrýší, kam byly pozvolna zahnány prvními paprsky vycházejícího slunce. Mlha, rozprostírající se nad řekou, se pomalu ztrácela. Vítr jemně rozezníval mladičké listí v korunách stromů.Kapky ranní rosy se třpytily na stéblech trávy i v hedvábných sítích z pavučin a s tichým cinkáním se kutálely jedna po druhé dolů k zemi. Ti, kteří by byli schopni naslouchat, by v tomto poklidném tichu uslyšeli okouzlující symfonii, píseň nového dne. Byl to jeden z těch okamžiků, který vás popadne za srdce a přiměje vidět kouzlo života. Cítit jeho nezměrnou sílu pulzující všude kolem. Život vzkvétal, rostl a letěl kupředu. Mohli byste to cítit, vnímat celou svou bytostí. Být součástí toho všeho… Byla to někdy skutečnost? Či snad sen, nebo...

Autor : dne 03/26/2011 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Za dveře a ještě dál…

Byl jednou jeden dům. Zcela obyčejně a nepovšimnut si prostě jen tak stál na kraji lesa. Ten dům měl dveře, a za nimi … …Opravdu to chcete vědět? Nebo si ceníte svého duševního zdraví a radši zůstanete sedět tady? Uvědomujete si vůbec, že tajemství mají dobrý důvod k tomu, aby se uchovávaly v tajnosti? Hm, dobrá. Tak mi podejte ruku, vypravíme se na cestu za tajemstvím. … Za zcela obyčejnými dřevěnými dveřmi s tmavým ebenovým nátěrem se nenachází vstupní místnost do domu, jak byste nejspíš očekávali, nýbrž rozlehlá louka lemovaná majestátnými horami, s královsky sněhovou korunou na vrcholcích, a na druhé straně klikatící se divokou řekou, stékající z hor do údolí. Vítr se prohání jak a kudy se mu zrovna zlíbí a rozeznívá listí na větvích stromů...

Autor : dne 11/22/2007 | Z křídel můr | 0 komentářů