Křižovatka
Co vše je člověk ochoten podstoupit, aby se stal svým lepším já? Nervózně přešlápl a ještě jednou se podíval do telefonu. Znělo to neuvěřitelně hloupě. Proč by něco podobného mělo vůbec fungovat? Zahrabe na křižovatku nějaké pochybné věci, zjeví se mu ďábel a daruje mu lepší život? Pokud to funguje, proč to nedělají všichni? „Kdo nehraje…“ povzdechl si nakonec a malou krabičku z kartonu s podivnými předměty jako „chlupy černé kočky“ nebo „kůstka z holuba“ vložil do mělké díry, kterou si připravil už před dobrou půlhodinou. Od té doby tu jen stál a říkal si, že se snad už úplně zbláznil. Ve chvíli, kdy přes krabičku nahrnul trochu hlíny, odbila půlnoc. Dokonce slyšel kostelní hodiny z nedaleké vesnice. Světla vesnice se zdála být neuvěřitelně vzdálená. Celou noc...
ŠKM – Kamínek
Magdaléna prsty polaskala víko šperkovnice, pak ji zamyšleně otevřela. V tyto dny už dělala máloco tak ráda jako vzpomínání a byla neskutečně ráda, že díky šperkovnici a pokladům v ní vzpomínat mohla. Chvíli přebírala předměty, jeden po druhém láskyplně vyndávala a rozkládala na masivní stůl před sebou, až se konečkem prstu dotkla ostrého kamínku. Lehce sykla, jelikož se málem pořezala. Opatrně kamínek uchopila a zadívala se na něj, otáčela ho pod světlem svíce. Chvíli to trvalo, ale pak se jí před očima začal odehrávat starý příběh… Bylo jí tehdy krátce po sedmých narozeninách. Ráda běhala zahradami jejich letního zámečku a mizela jejich vychovatelce z dohledu. Ze skrýše se pak smála jejím marným pokusům Magdalénku najít; skrývání jí šlo moc dobře, byla...
Dar přírody
Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Kněžka se zastavila na kraji jezírka a chvilku pozorovala jeho hladinu. Rozvázala látkový pás svého hábitu a nechala jej dopadnout na zem. Oděna tak, jak ji příroda stvořila, pomalu vešla do chladné podzimní vody. Došla až do poloviny jezírka, kde se zastavila. Vodu měla po pás. Několikrát se zhluboka nadechla a pak před sebe natáhla ruku. Na konečcích prstů se objevily drobné plamínky, postupně ale sílily. Oheň se šířil dál, až zahalil celé její tělo nad hladinou. Kde se voda a oheň střetly, vytvořila se syrová energie. Dar přírody všem, co o něj stojí, který lze dostat dvakrát do roka.
ŠKM – Peříčková brož
Královna natáhla ruku do šperkovnice a s něhou z ní vyndala drobnou brož ve tvaru peříčka. Byla její nejoblíbenější; drobná, leč elegantní a vkusná. Dlouho ji už na sobě ale neměla, měla s ní spojených příliš mnoho smutných vzpomínek. Vzpomínek na svého bratra. Alexandr byl mladší než ona, ale nepamatovala si na dobu, kdy by věkový rozdíl skutečně pocítila. Vždy ji ve všem předehnal a jako mužský potomek jejich rodu měl před Magdalénou ve všem přednost. Svou sestru ale zbožňoval nade vše a nikdy by nikomu nedovolil, aby jí ublížil. To platilo nejen v jejich útlém dětství, ale i v dospělosti, kdy už se blížila Magdalénina svatba. Stalo se to asi týden před nadcházející svatbou. Magdaléna byla celou dobu nervózní a vyděšená; toho muže viděla jen jednou, na hostině...
První sníh
Promnula si ruce, aby si je zahřála. Bylo chladno a ona už asi hodinu čekala venku. Ten už nepřijde, povzdechla si a cítila, jak se jí do očí hrnou slzy. Je blbá, blbá, blbá. Copak si vážně myslela, že přijde? Že po tom, co mu rozchodem tolik ublížila, ji ještě někdy bude chtít vidět? Že k ní chová cokoli než spalující nenávist? Jenomže odejít nemohla. Ne před tím, než mu řekne, jak to všechno vlastně bylo, a než to celé napraví. Došla k nedalekému pojízdnému stánku s kávou a objednala si velkou horkou čokoládu. Oni jsou na tom ještě hůř než já, stát tu takhle celý den. Neměla bych si stěžovat, že čekám hodinu na někoho, komu jsem zlomila srdce, napomenula se. Ale nebyla si jistá, jestli je to pravda. „Děkuju,“ usmála se na slečnu, která jí čokoládu podala. Pak...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
