ŽD4 – Došlo

Drabble v žánru hororu či thrilleru   Odplahočím se domů a znaveně padnu na postel. Svíjela bych se bolestí, ale to vyžaduje námahu… a na něco takového nemám sílu. Jen přesunu dlaň na podbřišek a spílám všem bohům, že se něco takového děje. Moje vlastní tělo mě trestá za něco tak hloupého! A samozřejmě se to děje jen ženám, kde je nějaká spravedlnost… Ráda bych usnula, ale se stupňující se bolestí a nevolností to moc dobře nejde. Posadím se a zadívám se na šuplík stolu, kde si pro podobné příležitosti nechávám sladké, protože to jediné mi teď dokáže ulevit. Šuplík otevřu. Jdou na mě mrákoty. Sladké došlo. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD3 – Jak neumrznout

Komediální drabble   Po dlouhém dni v práci se vracel domů. Už na schodech mu přišlo, že je něco špatně. Potkal hned několik potůčků, které uháněly po schodech dolů. Zamračil se a dával větší pozor na to, kam našlapuje. Před dveřmi chvíli hledal v kapse klíče, pak konečně odemkl s nadějí, že zamíří rovnou do postele a vzbudí se až ráno. Když dveře otevřel, došlo mu, že ty potůčky vytékaly zpod jejich dveří. Vlna vody, která se ze dveří vyřinula, mu promáčela kalhoty. Tázavě se podíval na spolubydlícího, který stál s nervózním výrazem uprostřed předsíně. „Byla mi zima. Tak jsem zatopil…,“ znělo vysvětlení. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD2 – Den D

Drabble v žánru sci-fi   Admirál flotily se zadíval na obrazovku před sebou, plnou čísel a údajů. Rozluštit je by nezasvěcenému trvalo týdny, ale jemu stačilo několik vteřin. Sázky jsou veliké, pomyslel si a cítil, jak ho celá záležitost tíží na srdci. Ale podobné rozhodování k jeho funkci patřilo. Podíval se na muže (a ženy) před sebou, na svou posádku. Děláš to pro ně, připomněl si. „Proveďte útok,“ přikázal. Ten hlas zněl cize a vzdáleně, ale byl jeho. Uslyšel odpověď „Rozkaz,“ hned od několika lidí. Pak to začalo. Paprsek se začal nahřívat a zanedlouho vyrazila světelná čára z jejich lodi na město na planetě Eludvar. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŠKM – Safírové náušničky

Královna Magdaléna se znovu probírala svými poklady. Vyndala jich už mnoho, když narazila na stříbrné náušnice s drobnými modrými kamínky, safíry. Zamračila se, jak se snažila přijít na to, odkud je má, ale po chvíli si to přece vybavila. Dostala je v sedmi letech. Byly to její první náušnice. Tehdy bylo zvykem propichovat děvčátkům uši až o něco později, protože proces zahrnoval poměrně velikou jehlu. Její matka, Sofie, se toho dne nemohla dočkat. Magdalénka tehdy ještě pořádně netušila, co se bude dít, ale vlastně se už moc těšila. Moc se jí líbilo, jak se starší dívky a ženy parádí různými šperky. Chtěla už patřit mezi ně. Královna Sofie vzala den před samotným propichováním dcerku k sobě do ložnice. Děti tam vodila málokdy, spíše trávila ona čas v jejich...

ŽD1 – Čas vánoční

Drabble formou dopisu Milý Ježíšku, jak jistě víš, už se zase blíží Vánoce. Celý rok jsem byla hodná a nezlobila maminku, tatínka ani paní učitelky, doma jsem pomáhala a jednou jsem i podala paní s kočárkem lahvičku, která jí upadla. Proto bych Tě chtěla o něco poprosit. Není to žádný veliký a drahý dárek, o jaké Tě možná žádají všichni ostatní. Je to jen maličkost, jak by řekla maminka. Ale pro mě je moc důležitá a budu ráda, když mi ji splníš. Mohl bys mi, prosím, přinést Mourka? Na jaře nám odešel do nebe a mně se po něm moc stýská. Tvoje Eliška Redakční úpravy provedla Helenia...